Reakce města na sdělení v médiích o rozhodnutí Ústavního soudu v souvislosti se zraněním ženy, která v zimě upadla na náledí

Archiv

MM F-M, Jana Matějíková

29. 7. 2015

Spor se táhne již několik let a stále neskončil. Soudy různých instancí vynášely různé závěry. Město v minulosti na základě rozsudku krajského soudu ženě vyplatilo odškodné přes 270 tisíc korun a uhradilo také soudní výlohy, včetně nákladů na jejího advokáta, které přesáhly 150 tisíc korun.

Současně ale město podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozhodl ve prospěch města a věc vrátil zpět k okresnímu soudu. Okresní soud následně žalobu na město zrušil a žalující straně (ženě) nařídil vrátit městem vyplacenou náhradu škody a náklady na soudní řízení a jejího právníka. Žalující strana peníze již dávno městu vrátila zpět. Navíc ale musela uhradit další soudní náklady za další soudní řízení, jejichž výši stanovil soud v souladu s vyhláškou o odměně advokátů.

Odměna advokáta, jak žalobkyně, tak advokáta města, je stanovena na základě Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). O její výši rozhoduje soud. Odvíjí se od souzené částky, nikoliv od toho, jak drahý je advokát té či oné strany.

Město nesouhlasí s vyjádřením Ústavního soudu, který, jak píše MFDNES – Moravskoslezský, str. B1 a B2, označil za chybu, že žena musela uhradit náklady řízení a uvedl, že radnice nemá nárok na proplacení nákladů za advokáta, kterého si najala, protože v jednoduchých právních případech si města nemají platit zastoupení advokáta.

Konstatování, že se jedná o jednoduchý spor, je ve zjevném  rozporu s tím, že tento případ rozhodovalo již 9 soudů různých instancí (3x okresní soud, 3x krajský soud, 2x nejvyšší soud 1x ústavní soud) se třemi zcela rozdílnými závěry a v současnosti rozhodování ještě není u konce. 

Ústavní soud totiž „pouze“ uložil nižším soudům povinnost znovu přezkoumat okolnosti vzniku škodní události a opětovně nalézt míru odpovědnosti sporných stran. Současná legislativa i judikatura uvádí, že chodci jsou podle § 4 zákona č. 361/2000 Sb. (zákon o silničním provozu) povinni při pohybu na komunikaci přizpůsobit své chování zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace, ale také povětrnostním podmínkám, tedy počasí.

Je nám líto, že se žena na kluzké komunikaci zranila, ale díky rozdílným názorům jednotlivých soudů a pojišťoven musíme tuto problematiku vyřešit tak, aby byl dán jasný postup vůči ostatním takto postiženým osobám a město a jeho úředníci se nemuseli při jejich případném  odškodňování obávat nařčení ze zneužití svého postavení.

informace například na idnes.cz – http://ostrava.idnes.cz/soud-resi-uraz-na-naledi-0w1-/ostrava-zpravy.aspx?c=A150728_162410_ostrava-zpravy_mav nebo na ČT1 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/318501-az-ustavni-soud-uznal-ze-ma-narok-na-odskodneni-za-pad-na-ledu/