Počet lesních požárů a požárů na polích roste

Statisticky nejčastější příčinou lesních požárů je lidská nedbalost. Nejčastěji se jedná o odhozený nedopalek cigarety nebo nerespektování zákazu zakládání ohňů v lese či následně jejich nedostatečné uhašení. Příčinou požáru se může stát i pohozené sklo, které za slunečného počasí funguje jako lupa.

Z těchto důvodů je v lese více než kde jinde potřeba dodržovat základní preventivní zásady chování.
V lesích je zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně mimo vyhrazená místa a to až do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. V lesích je také zakázáno odhazovat hořící nebo doutnající předměty.
 
I když zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, přímo zakazuje vypalování trávy a porostů, stále se najde dost těch, kteří zákaz poruší. Pak stačí jen silnější vítr, který zanese jiskry až do prostoru lesa. Za silného větru nebo v období extrémního sucha je obecně zcela nevhodné rozdělávat oheň v přírodě. Hazardem je také rozdělávání ohně pod větvemi nebo na kořenech stromů, na suchém listí, jehličí nebo rašelině.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se velkou rychlostí. Navíc chování ohně v lese je mnohdy nevyzpytatelné a požár se může šířit například i pod zemí a je pak velmi obtížné odhadnout, kde se znovu vynoří. Zásahy na lesních požárech jsou proto časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany. Likvidace lesních požárů si vyžaduje rovněž značné množství vody, kterou je třeba často velice komplikovaně k místu požáru dostat. Náklady na likvidaci lesních požárů jsou tedy značně vysoké.

 

Zdroj: HZS MSK