Pietní akt v Lískovci

„Dříve, než byla poprava oběšením vykonána, byla zveřejněna Vyhláška, dle níž se z příkazu Karla Hermanna Franka odsuzují k trestu smrti slévač Josef Lichnovský, hutník Zdeněk Žáček, zemědělský dělník Jan Ermis, dělník Josef Drozd a krejčí Bohumír Janáček. Byli obviněni, že se „dopustili velezrádných činů a ohrožovali bezpečí veřejnosti, jakož i podporovali osoby velezrádně činné“. Ve skutečnosti brněnský kriminální rada Kozlovský hledal záminku, aby se mohl pomstít za neúspěšně vedené akce proti odbojové skupině Jiskra a proti štramberským partyzánům. Naskytla se mu příležitost, když skupina Bílá lvice provedla 1. září 1943 destrukci na železniční trati v Lískovci, a on požádal nadřízené o souhlas k provedení popravy pro výstrahu. Podle pamětníka – zaměstnance železnice – popravu museli vykonat sami popravení, až poslednímu z nich utáhl oprátku Němec. Jejich těla visela u tratě ještě dva dny a projíždějící vlaky musely mít roztažené záclonky, aby bylo vidět oběšené,“ připomněl přítomným krutou smrt, která se stala nesmazatelnou událostí v pohnuté válečné historii, primátor Michal Pobucký. Zdůraznil, že toto pietní setkání je každoročně příležitostí pro nás všechny, abychom vzpomínkou a květinami uctili těchto pět zmařených mladých životů. Jejich oběť se navždy vepsala do života těch, kdo hrůzný obraz viděli, nejvíce bolestí však způsobila rodinám těchto nevinných obětí. Dnes jsou připomínkou toho, abychom si vážili poklidnějších časů a udělali vše pro to, aby násilí neproniklo na naše území.