Nacházíte se: O městě > Informace o městě > Historie

Historie

PDF E-mail Print

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Místek je charakterizován jako trhová ves se čtyřiceti lány. Ujednáním z roku 1256 mezi českým králem Přemyslem II. Otakarem a opolským knížetem Vladislavem byla stanovena hranice mezi Moravou a piastovským opolským knížectvím podél toku řeky Ostravice. Řeka tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem do 1. prosince 1928. Přesné založení Frýdku neznáme. Zřejmě někdy v období let 1327 – 1335 nahradil svého předchůdce – ves Jamnici.
Moravská část regionu trpěla vnitřními zápasy probíhajícími po smrti Václava III. Většina území byla tehdy biskupskými lény. V domácích válkách koncem 14. století byl Friedeberg zničen. Bylo založeno městečko pod názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko). V roce 1402 byl Místek připojen spolu s celým panstvím k Těšínsku. V 16. století se spojené frýdecko-místecké panství stalo předmětem sporů, protože místecké části hrozilo definitivní odtržení od Moravy a připojení k Těšínsku. Situace se vyřešila v roce 1581, kdy biskup Stanislav Pavlovský koupil Místecko i Frýdecko, jehož majitelem do té doby byl Jiří z Lohova. O tři roky později biskup Pavlovský odprodal frýdecké panství Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna a Místecko připojil k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo až do roku 1850.
Frýdecko-místecké panství představovalo již v roce 1580 celkem 22 obcí s 681 usedlostmi. Z toho dvě města Frýdek a Místek měla 267 usedlostí, z nichž samotný Frýdek měl jich 163. Byl sídlem majitele panství, měl právo mýta, právo mílové a další, mezi řemesly převažovalo soukenictví. Místek měl více ráz zemědělský. Obchodování solí a dobytkem bylo přínosné pro obě města, podobně i zpracování dřeva a rybníkářství. Oběma městům se nevyhnuly ničivé požáry, morové epidemie i válečné útrapy. Obyvatelstvo trpělo rostoucími robotními povinnosti. Protifeudální odpor vedl i ke zbojnictví. Neposlušný syn janovického fojta Ondráš, který roku 1715 našel smrt z rukou svých druhů ve sviadnovské hospodě, se stal legendární postavou zdejšího regionu spjatou s lidovým odporem proti Pražmům. Po nich vlastnili Frýdecko až do doby vzniku republiky Habsburkové.

Rozvoj průmyslu a spolková činnost
V 19. století jsou zakládány ve Frýdku i v Místku textilní továrny (J. Munk a synové – 1832, Landsberger – 1860, bratři Neumannové – 1868, Lemberger – 1893), od roku 1833 píše svou historii Karlova huť v Lískovci, nynější a. s. Válcovny plechu Frýdek-Místek. Textilní výroba a železářství zaujaly v příštím století stěžejní postavení v rozvíjejícím se průmyslu celého regionu. Průmysl ovlivnil rozvoj peněžnictví, výstavbu nových domů, financování veřejně prospěšných budov i zakládání spolků. Zvláštní postavení mezi nimi zaujímala Matice místecká. Zasloužila se o otevření českého gymnázia v roce 1895 a o výstavbu Národního domu. Také ve Frýdku usilovalo české obyvatelstvo v čele s učiteli a buditeli o oživení českého národního života. Národnostní podmínky tu však byly složitější než v Místku, spolkový život se soustředil především do Sokola.

14. březen 1939 v Místku
Doba okupace a období II. světové války přinesly dvě události, které se významně zapsaly do historie města. V úterý 14. března 1939 německá armáda začala obsazovat Ostravsko. Také k Místku se řítili příslušníci wehrmachtu a členové polního četnictva. Když před bránou někdejší Czajankovy textilní továrny, kde byla kasárna 3. praporu 8. pěšího pluku, zastavili Němci, strážný několikrát vystřelil a zalarmoval ostatní vojáky. Kapitán Pavlík, zastupující velitel, dal pokyn k obraně. Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné Česko-Slovenské republice.

Sloučení měst Frýdku a Místku
Dvě samostatná města Frýdek a Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla obě města k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Diskuse občanů i úředních orgánů ohledně pojmenování města po osvobození v roce 1945 byly definitivně uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955.

Změny průmyslového zázemí města
Průmysl reprezentovaný někdejšími státními podniky Slezan a Válcovny plechu v posledních letech doznal výrazných změn. Tito největší zaměstnavatelé ještě v roce 1990 zaměstnávali asi 8 000 zaměstnanců, kteří sem přijížděli z širokého regionu, i ze Slovenska. Začátkem roku 2004 zaměstnávala a. s. Slezan Frýdek-Místek ve všech svých provozech v ČR 1 699 zaměstnanců, z toho ve Frýdku-Místku 1 021 zaměstnanců. Ve stejné době měly Válcovny plechu, a. s., Frýdek-Místek celkem 963 zaměstnanců. Kromě těchto zmíněných firem jsou v posledních letech většími zaměstnavateli na území města např. Lesostavby, a. s., Hutní projekt, a. s., ČSAD, a. s, BLANCO CZ, s. r. o. V minulosti byly významnými zaměstnavateli okolní doly. Rozvoj hornictví přinášel s novými pracovními příležitostmi i růst počtu obyvatel našeho města. V roce 1970 zde žilo téměř 44 000 osob. O 10 let později to bylo již přes 56 000 a v roce 1991 přes 65 000 obyvatel. Poslední sčítání z roku 2001 zaznamenalo 61 400 bydlících osob ve Frýdku-Místku včetně jeho okrajových částí.

O městských částech
Město Frýdek-Místek se na základě zákona č. 234/2006 Sb. stalo s účinností od 1. 7.2006 statutárním městěm a zařadilo se tak mezi skupinu ostatních statutárních měst Moravskoslezského kraje (Havířov, Ostrava, Karviná, Opava). V současnosti tvoří město tyto městské části: Frýdek, Místek, Chlebovice, Lysůvky, Zelinkovice, Lískovec a Skalice. Chlebovice se připomínají poprvé v roce 1320 pod názvem Nemašchleb. K městu Frýdek-Místek byly připojeny v roce 1975 podobně jako další obce Lysůvky a Zelinkovice. Lysůvky byly založeny v 2. polovině 17. století. Zelinkovice vznikly asi v letech 1784 – 1786 za hukvaldského správce Zelinky, což odráží název obce. Písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1305. K Frýdku-Místku patří od roku 1980. Lískovec, jenž je písemně zmíněn v roce 1450, se stal součástí města v roce 1975.

Městský znak
Městská symbolika byla po roce 1990 nově ztvárněna podle návrhu RNDr.Viléma Kocycha. Usnesením předsednictva České národní rady ze dne 12. února 1992 je znakem města Frýdku-Místku čtvrcený štít, v 1. a 4. modrém poli pravá polovina zlaté orlice s červenou zbrojí přilehlá ke stříbrnému písmenu F, ve 2. a 3. poli zkřížené ostrve o šesti sucích provázené třemi červenými růžemi.

Ze současného života
Statutární město Frýdek-Místek je zřizovatelem 29 příspěvkových organizací. Jsou to zařízení na úseku školství, zařízení kulturní a sociální: 13 základních škol, 6 mateřských škol, 2 střediska volného času, Základní umělecká škola, Národní dům, Městská knihovna, Beskydské informační centrum, Domov pro seniory, Penzion pro seniory, Pečovatelská služba, Žirafa - integrované centrum Frýdek-Místek. Moravskoslezský kraj je na území města zřizovatelem středních škol a Muzea Beskyd. Najdeme tady i několik soukromých škol a církevní Základní uměleckou školu duchovní hudby.

Frýdek-Místek, město s bohatou literární a hudební tradicí
Při procházce naším městem můžeme navštívit některou z mnoha galerií výtvarného umění, můžeme obdivovat významné historické památky, plastiky a busty připomínající osobnosti většinou nějakým způsobem svázány s minulostí Frýdku nebo Místku. K nim jistě patří básník Petr Bezruč, k jehož odkazu se v minulosti hlásili a nadále hlásí členové Literárního klubu Petra Bezruče a Kulturního sdružení Bezručův kraj. K pěvci Slezských písní obdivně vzhlížel i významný frýdecký rodák Ervín Goj, později pedagog, překladatel a básník píšící v laštině jako Óndra Łysohorský.
Uměleckou prací byl spojen s knihou vsetínský rodák Jaroslav Olšák. Mistr knihvazač, grafik, malíř od svého příchodu do Místku neúnavnou prací tvořil skvosty až do posledních dnů svého života v roce 1995.
K významným postavám barokní literatury patřil frýdecký rodák a vlastenecký kněz Jan Josef Božan, kterého dosud připomíná první český zpěvník s vícehlasým notovým doprovodem nazvaný Slavíček rajský. Osobnost hudebního skladatele Leoše Janáčka, jehož děd pocházel z frýdecké soukenické rodiny, ovlivnila tvůrčí práci mnoha hudebních skladatelů a pedagogů zdejšího regionu. Na přelomu 19. a 20. století se stal významným hudebním centrem frýdecký kůr. Po čtyřletém působení varhaníka Eduarda Bartoníčka, autora hudby ke slezské hymně, se stali jeho nástupci Jan Kment a pak jeho syn Vít Kment, který působil ve Frýdku až do své smrti v roce 1954. Příchodem Janáčkova žáka Františka Kolaříka Místek získal v roce 1886 v jeho osobě ředitele kůru, hudebního skladatele a úspěšného sbormistra, jehož zásluhou vzniká v roce 1910 mužský Pěvecký sbor Smetana.
Tradici sborového zpěvu nesou dále současná pěvecká tělesa, mezi nimi i smíšený Pěvecký sbor Smetana a Ženský pěvecký sbor Martinů. Bohatou koncertní činnost vyvíjejí soubory a tělesa, jako jsou Symfonický orchestr Frýdek-Místek, Dechový orchestr Frýdek-Místek, SLPT Ostravica a DFS Ostravička. Statutární město Frýdek-Místek je každoročně sponzorem a spolupořadatelem přehlídky tanečního, pěveckého i hudebního umění Mezinárodního folklorního festivalu.

O městě

TV vysílání

Aktuální počasí

Dnes:
Zítra:
°C
°C

Odkazy

Novinky

Odběr novinek e-mailem.