Nacházíte se: O městě > Životní prostředí a zemědělství > Příroda > Parky města Frýdku-Místku

Parky města Frýdku-Místku

PDF E-mail Print

Parky a parkově upravené plochy podstatnou měrou přispívají k vytváření příznivých charakteristik životního prostředí ve městě a jsou jednou z rozhodujících podmínek pohody bydlení občanů. Rozložení ploch veřejně přístupné zeleně, parků, parkově upravených ploch a liniových ploch zeleně bylo formováno především přírodními podmínkami, historií vzniku a postupnou výstavbou města. Frýdek-Místek tvořila původně dvě města - moravský Místek ze 13. století a slezský Frýdek, prvně písemně zmíněný ve 14. století. Obě města se rozvíjela samostatně. K jejich spojení došlo v r. 1943 pod názvem Frýdek a od r. 1955 se používá dnešní název Frýdek-Místek.

Frýdek-Místek obklopen horami.

Přírodní podmínky města Frýdku-Místku

Přírodní podmínky jsou dány především podmínkami klimatu, polohou v údolí řeky Ostravice a charakteristickými vlastnostmi reliéfu Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve.

Původní, téměř zcela zalesněné území města, v okolí řek Ostravice a Morávky navíc různě intenzivně periodicky i epizodicky zaplavované, bylo člověkem zcela přeměněno. Rozvinulo se vyspělé zemědělství, nejvhodnější části byly zastavěny, krajinu protkly významné komunikace. Rozvinutý průmysl a těžba surovin přeměnily další rozsáhlé plochy. Ale i plochy zalesněné byly téměř beze zbytku změněny. To vše mělo vliv na charakter současných přírodních podmínek na území města.

Geomorfologie
Většina území Frýdku-Místku náleží k provincii Západní Karpaty, soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina a podcelkům Příborská pahorkatina (na západě) a Třinecká brázda (na východě). Na severu zasahuje do města celek Ostravská pánev, která náleží do soustavy Vněkarpatské sníženiny.

Podbeskydská pahorkatina se vyznačuje zvlněným reliéfem o průměrné nadmořské výšce okolo 350 m n. m. Svahy jsou většinou mírné inklinace s různou expozicí. Podél řek Ostravice, Morávka a zčásti i Olešná jsou vyvinuté rovinaté údolní nivy s průměrnou výškou 300 m n. m. Město má terén ve frýdecké části zvlněnější, v části místecké rovinatější.

Nejnižší místo je 220 m n. m. na severu tam, kde řeka Ostravice opouští město v k. ú. Lískovec, nejvyšším bodem je vrchol Ostružná (Ostružina) 616 m n. m. na jihozápadě města v k. ú. Chlebovice.

Geologie
Celé území patří k flyšovému pásmu, které je charakteristické jednotvárným střídáním pískovců s vrstvami jílovitých břidlic a slínů, jež jsou zčásti nebo místy vápnité.  Na západě (Chlebovice, Lysůvky, Zelinkovice) se střídají pískovce, písčité vápence s rohovci, jílovce a vápnité jílovce případně slepence (Slezská jednotka) a na zbytku města jsou jílovce a jíly, místy s lavicemi pískovce tzv. frýdecké vrstvy (Podslezská jednotka). Na jihu a západě se ojediněle vyskytují výlevná bazika a místy i vápence. Významné a plošně rozsáhlé jsou fluviální sedimenty – štěrky podél toků Ostravice, Morávky a Olešné, na okraji jejich nivy a okolo menších toků pak písčité a písčitohlinité sedimenty. Časté jsou sprašové hlíny, kyselé svahoviny a nevápnité nivní uloženiny. Ojediněle se vyskytují ledovcové uloženiny, glacifluviální písky a štěrkové morény.

Výchozy flyšových vrstev v korytě Ostravice v Lískovci.

Geologická stavba se odráží v tvorbě půd. Převládají však dva základní typy půdních stanovišť s velkým plošným rozsahem. V údolí řek Ostravice, Morávky a Olešné to jsou půdy štěrkovité až písčité s různým obsahem jílovitých částic (místně zvané „kamence“). Mimo tato říční údolí jde pak o půdy hnědé, ilimerizované a pseudogleje s vysokým obsahem jílovitých částic (místně zvané „celiny“). Kromě toho jsou podél hojných drobných vodních toků polohy nivních půd glejových. Podzemní voda leží zpravidla hluboko pod povrchem, s  výjimkou aluviálních poloh a četných drobných pramenišť, a neuplatňuje se na půdotvorných procesech.

Klima
Většina území patří podle klimatické rajonizace do oblasti MT 10, malá část do oblasti MT 9. Na území města jsou výrazné inverzní polohy zasahující široké pásy podél všech vodních toků a okolo přehrady Olešná. Vyznačují se zvýšenou vzdušnou vlhkostí a stabilní situací v ovzduší a jsou náchylné ke kumulaci polutantů. Základní charakteristiky klimatu jsou uvedeny v tabulce:

LÉTO
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10

délka / dlouhé / dlouhé
počet letních dnů / 40 – 50 / 40 – 50
teplotní poměry / teplé / teplé
průměrná teplota v červenci / 17 – 18°C / 17 – 18°C
srážkové poměry / suché až mírně suché / mírně suché
úhrn srážek za vegetaci / 350 – 450 mm / 400 – 450 mm

PŘECHODNÉ OBDOBÍ
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10

délka / krátké / krátké
počet mrazových dnů / 100 – 130 / 100 – 130
jaro / mírné až mírně teplé / mírně teplé
průměrná teplota v dubnu / 6 – 7°C / 7 – 8°C
podzim / mírně teplý / mírně teplý
průměrná teplota v říjnu / 4 – 6°C / 7 – 8°C

ZIMA
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10

délka / krátká / krátká
počet ledových dnů / 30 – 40 / 30 – 40
teplotní poměry / mírná / mírně teplá
průměrná teplota v lednu / -3 až -4°C / -2 až -3°C
srážkové poměry / suchá / velmi suchá
úhrn srážek v zimním období / 250 – 300 / 200 – 250
sněhová pokrývka / krátká / krátká
počet dnů se sněhovou pokrývkou / 50 – 80 / 50 – 80

ROČNÍ CHARAKTERISTIKY
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10

počet dnů s teplotou nad 10°C / 140 – 160 / 140 – 160
počet dnů se srážkami nad 1 mm / 100 – 120 / 100 – 120
počet zamračených dnů / 120 – 150 / 120 – 150
počet jasných dnů / 40 –  60 / 40 –  60

Hydrologie
Územím města protékají dva hlavní toky: řeka Ostravice, protékající středem města od jihu k severu, a okrajově Morávka, která je pravostranným přítokem Ostravice (na území města pouze ve Skalici). Z dalších toků je významná říčka Olešná s vybudovanou přehradní nádrží, vlévající se do Ostravice severně od města v Paskově. Mezi další větší toky patří Ostravická Datyňka, pravostranný přítok Ostravice na severu města, Baštice na samém jihu města, pravostranný přítok Ostravice a Košice, na západě města, která se vlévá do Ondřejnice. Významným tokem (umělým) je Hodoňovický náhon, který protéká celým Místkem od jihu k severu, kde se vlévá do Olešné. Umělým vodním dílem jsou také odlehčovací ramena – ve Frýdku na Nových Dvorech odvádí vody z povodí Černého potoka a Vlčoka do Morávky a v Místku podél jeho severní hranice se Sviadnovem z Hodoňovického náhonu a Olešné do Ostravice. Na území města je i velké množství dalších drobných vodních toků, pravidelně rozmístěných po území, z nichž za zmínku stojí Podšajarka, Panský potok, Bílý potok, Černý potok, Vlček, Jílový potok, Luční potok, Skaličník, Hraniční potok a Vodičná. Některé menší toky jsou bezejmenné (přítoky do Olešné z prostoru Zelinkovic, Rovni a Rusince, přítoky Vodičné z prostoru Palkovických hůrek, přítoky Podšajarky ve Frýdeckém lese, přítoky Říčky na Panských Nových Dvorech a hraniční potok mezi Lískovcem a Řepišti – přítok Ostravice). Hustota vodních toků v území je poměrně vysoká a pohybuje se od 1 do 1,8 km/1 km2.

Některé potoky byly zrušeny a zatrubněny, například dolní úseky Černého potoka, Bílého potoka a potoka Vlček.

Na území města je i celá řada vodních ploch. Nejvýznamnější je přehrada Olešná (86 ha) na západním okraji Místku. Soustava několika větších i menších rybníků je v severní části Frýdku (povodí Bílého potoka) a v Lískovci (povodí Panského potoka a Podšajarky), jednotlivě jsou i v Místku (Na Hrbolné, v Bahně) a ve Skalici.

Pro město nejvýznamnější tok, řeka Ostravice, je doprovázena téměř po celé délce, mimo střed města, lužními porosty.

Pro hydrologii města byly významné umělé náhony. Z nich se dochoval pouze Hodoňovický náhon, ostatní již zanikly. V době svého vzniku však umožnily rozvoj řemesel a průmyslu. Pro Místek měl význam Mlýnský náhon, který přiváděl vodu z Ostravice přes Bahno, obtékal městský hřbitov od východu, pokračoval dnešní ulicí Josefa Suka, Palackého a Mlýnskou, protékal západním okrajem Antonínova náměstí a pokračoval podél objektů bývalého Koloredova, kde se za objektem dnešního Slezanu 01 vléval do Ostravice. Z něho vedla odbočka přes Sady Bedřicha Smetany, která napájela městské koupaliště. Poslední zbytek jeho vyschlého koryta lze ještě spatřit z plochy zezadu objektu čp. 53 na ul. U Staré pošty.

Pro Frýdek měla životní význam Městská strouha, která přiváděla vodu z Morávky okolo staroměstské pily a textilních továren u nádraží, pod svahem Zámeckého vrchu a přes objekt Landbergerovy textilní továrny se pod zámkem vlévala do Ostravice. Náhon měl odbočku, která dováděla vodu do městských jatek a ostatních objektů v ul. Na Poříčí, kde se v oblasti dnešního hotelu Centrum vléval do Ostravice. Zbytky koryta zrušeného náhonu lze ještě spatřit za objektem továrny Slezan 09 a u ředitelství společnosti Slezan, a to v místě u vstupu do areálu.

 

Aktuální stav trvalých porostů dřevin v krajině města


Statutární město Frýdek-Místek je často označováno jako město zeleně. Vysokou krajinnou zeleň tvoří především lesy a doprovodné porosty vodotečí, v zastavěném území pak největší výměru má sídlištní a parková zeleň.

Lesy
Větší lesní porosty se rozkládají především v okrajových částech města. Podél řek Ostravice a Morávky pak protínají různě širokým pásem území města od jihu k severu jeho středem. Menší lesní porosty jsou víceméně pravidelně rozmístěny po celém ostatním území města. Celková rozloha lesní půdy je 1 182 ha a lesnatost na území města je 23 %. Lesnatost a výměra lesů v jednotlivých katastrálních územích je následující:

Katastr / výměra lesní půdy / lesnatost
Místek / 175 ha / 14%
Frýdek / 182 ha / 17%
Lískovec u Frýdku-Místku / 179 ha / 30%
Panské Nové Dvory / 90 ha / 29%
Chlebovice / 271 ha / 35%
Lysůvky / 74 ha / 36%
Skalice u Frýdku-Místku / 211 ha / 21%

Věková i druhová skladba je sice rozmanitá, ve vymezeném území ovšem převládají smrkové porosty.

Vykazovaná věková struktura:
do 20 let      25%
20-50 let      45%
nad 60 let      30%

Vykazovaná skladba dřevin současná (v %)
smrk         30          dub      20          lípa      10          habr     3
borovice     3           buk      11          jasan    4          olše       3
modřín       2          bříza     10          javor     4


Na Palkovických hůrkách převládají vysokokmenné lesy jehličnaté s dominujícím smrkem ztepilým (Picea abies). Většina porostů je ve věkové skupině 40 – 60 let. Níže položené partie mají větší zastoupení listnáčů s hlavními dřevinami dubem červeným (Quercus rubra), dubem letním (Quercus robur), bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior); všude se i v listnatých porostech vyskytuje smrk (Picea abies), častěji se vyskytuje i jedle (Abies alba).

Smíšené bukové porosty na Palkovických hůrkách.

Místecký les je převážně listnatý s hlavními dřevinami dubem letním (Quercus robur), bukem lesním (Fagus sylvatica), habrem obecným (Carpinus betulus), ale jsou tu i větší partie čistě smrkové.

Frýdecký les je z části jehličnatý s hlavní dřevinou smrkem ztepilým (Picea abies), větší rozlohy zde mají i listnáče s hlavní dřevinou bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí ostatních listnáčů. V jižnějších partiích jsou kromě buku lesního a smrku ztepilého rozsáhlejší výskyty jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior), dubů letních (Quercus robur), břízy bílé (Betula pendula) a třešně ptačí (Cerassus avium). V průměru se stáří lesa pohybuje od 30 do 60 let.

V části Hájek jsou v bukových porostech ponechány větší skupiny výstavků buku o stáří okolo 150 let, větší partie jsou však opět smrkové.

Ve Skalici, na Skalické Strážnici, jsou pestré lesní porosty s javorem mléčem (Acer platanoides), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou srdčitou (Tilia cordata), habrem obecným (Carpinus betulus), dubem letním (Quercus robur) a bukem lesním (Fagus sylvatica) s příměsí smrku (Picea abies), borovice (Pinus sylvestris) a modřínu (Larix decidua). Místně jsou omezené pokusné výsadby exotů, např. ořešáku černého (Juglans nigra), vejmutovky (Pinus strobus) či douglasky (Pseudotsuga menziesi). Bohatě je vyvinuto bylinné patro.

Menší lesní porosty mají stromy převážně listnaté se zastoupením původních dřevin – dubem letním (Quercus robur), bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou srdčitou (Tilia cordata), habrem obecným (Carpinus betulus), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), javorem mléčem (Acer platanoides), na obohacených půdách jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jilmem horským (Ulmus glabra), olší lepkavou (Alnus glutinosa). Pravidelnou příměs tvoří smrk ztepilý (Picea abies), bříza bílá (Betula pendula) a modřín opadavý (Larix decidua). Místy se vyskytuje borovice lesní (Pinus sylvestris) a borovice vejmutovka (Pinus strobus).

Lesy podél vodních toků jsou téměř jen listnaté ve stáří do 40 let. Převládají stromovité druhy vrb (Salix alba, Salix fragilis a Salix daphnoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor mléč i klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur). Na severu jsou větší partie vrbových porostů ve stadiu rozpadu, s množstvím ponechaných polovyvrácených, přelomených, až úplně vyvrácených a ležících kmenů.

Část lesních porostů má plnit funkci územního systému ekologické stability a spolu s ostatními příměstskými lesy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení.

Přírodě blízké plochy
Různorodá skupina ploch různé plošné výměry, pestré věkové a druhové skladby, různé prostorové struktury, na různorodých stanovištích. Jedná se o jednotlivé stromy až souvislé porosty nezahrnuté do lesního půdního fondu.

Mozaika přírodě blízkých ploch, mezí, remízků a lesů, tvoří bohatě strukturovanou, ekologicky stabilní krajinu okraje města ve Skalici.

Zpravidla mají znaky přírodě blízkého nebo i přirozeného sukcesního vývoje. Výjimečně se v některých lokalitách provádí lesnická údržba, jinak jsou zcela bez péče. Větší výměry se mohou druhovým složením, porostní strukturou i mikroklimaticky blížit poměrům v lesních porostech. V naprosté většině se jedná o listnaté porosty s převládající lípou srdčitou (Tilia cordata), dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus), třešní ptačkou (Prunus avium), břízou bílou (Betula pendula), javorem mléčem (Acer platanoides) i javorem klenem (Acer pseudoplatanus), místy i javorem babykou (Acer campestre). Pravidelně je vyvinuto bohaté bylinné patro, místy ovšem ovlivněné nadbytkem živin původem z okolního zemědělského půdního fondu, a proto obohacené o nitrofilní a ruderální druhy a to zejména po okrajích. Některé porosty jsou také silně ovlivněny využíváním okolního území – dopravou, zemědělstvím, výrobou nebo aktivitami souvisejícími s bydlením, jako jsou černé skládky odpadů, nelegální vypouštění odpadních vod, devastace bylinného patra, mechanické poškozování dřevin, zhutňování půdního povrchu apod. Nejvíce takových ploch je v Chlebovicích, Lískovci a Skalici.

Parky
Jsou to plochy o výměře nad 0,5 ha, převážně se vzrostlými stromy, záměrně komponované, s různou skladbou taxonů dřevin, včetně introdukovaných, s různou výměrou zapojených a rozvolněných porostů dřevin a volných trávníkových ploch. Rozloha nad 0,5 ha již má vliv na vytváření charakteristického mikroklimatu odlišného od okolní kompaktní zástavby. Převážně jsou obklopeny zastavěným územím nebo s ním jsou v dotyku, ale k prolínání parkových ploch se zástavbou nedochází. Pravidelná intenzívní cílená péče o parky omezuje existenci starých stromů s výskytem dřevokazných hub a stromů s narušenou nebo podlomenou vitalitou a stabilitou.

Největším parkem v Místku jsou Sady Bedřicha Smetany (přes 7 ha) na nábřeží řeky Ostravice. Je zde velký počet starých stromů, a to dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jednotlivě i jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), modřín opadavý (Larix decidua), jilm horský (Ulmus glabra), bříza bílá (Betula pendula), a bohaté bylinné patro v podrostu. Většina parku má trávníky i v podrostu mladších dřevin. Dalším parkem je Malý park, který má většinou starší stromy, které tvoří téměř souvislý porost. Janáčkův park má většinu ploch rozvolněných s ojedinělými starými stromy, které jsou doplněny mladšími výsadbami stromů a skupin keřů. Koloredovský park má téměř stejné zastoupení starých a mladých stromů. Park Anenská má všechny stromy ve stáří do 25 let. 

Ve Frýdku je největším parkem Zámecký park. Má většinou velmi staré stromy, z nichž je několik velmi starých a cenných, jedná se o buk lesní s tmavočervenými listy (Fagus sylvatica L. cv. Atropunicea), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ořešák černý (Juglans nigra), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacantos), jilm drsný (Ulmus glabra), řada taxonů i zmlazuje. Jilmy jsou však ohroženy invazí tracheomykózního ochoření a téměř všechny již musely být odstraněny. Sady Svobody mají většinu stromů ve stáří od 70 do 80 let, které postupně ztrácejí vitalitu i stabilitu a jsou nahrazovány mladými výsadbami. Komenského park má, kromě několika málo dosazených mladých jedinců, všechny stromy ve stáří od 90 do 100 let a převážně se jedná o jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Sady u nádraží mají mladé i staré stromy v přibližně stejném zastoupení. Centrální park má část parkovou – ta je zcela nová a část lesoparkovou, kde je větší počet topolů a vrb, např. topol černý (Populus nigra), topol kanadský (Populus x euroamericana), vrba bílá (Salix alba), středního věku s podrostem tvrdých listnáčů, tj. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm horský (Ulmus glabra), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), ve věku do 30 let. Puškinův park s parkem u Basiliky minor Panny Marie Bolestné tvoří jeden celek, přitom u basiliky jsou stromy převážně staré, tj. jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides), mimo areál basiliky jsou jen stromy ve věku do 30 let. Veřejnosti nepřístupným parkem je bývalý zoopark, který je však jedním z nejcennějších z hlediska stáří, kvality a taxonů těchto stromů: buk lesní (Fagus sylvatica), buk lesní s tmavočervenými listy (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), borovice limba (Pinus cembra), smrk sivý (Picea alba), smrk pichlavý (Picea pungens), dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), dub červený (Quercus rubra), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), borovice vejmutovka (Pinus strobus), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jerlín japonský (Sophora japonica). Zcela novým parkem, na místě bývalých zahrad a neudržovaných pozemků ve svahu nad železniční tratí, je park Jižní svahy.

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) u brány do zámku má nejsilnější kmen ve městě.

Mezi Frýdkem a Místkem je parkově upravené a velmi dobře udržované nábřeží řeky Ostravice s velmi starými i mladými stromy, tj. převážně topol černý (Populus nigra), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm horský (Ulmus glabra), javor mléč (Acer platanoides). Toto území spojuje Sady Bedřicha Smetany, Centrální park, bývalý zoopark, Zámecký park a park Jižní svahy v jeden parkově utvářený a udržovaný prostor v centrální poloze města s celkovou rozlohou přes 30 ha.

Ostatní parkově upravené plochy
Plochy jednotlivě, většinou pod 0,5 ha, parkově upravené a udržované, záměrně komponované, s velmi různorodou skladbou dřevin a velkým zastoupením druhů nepůvodních, které však často vykazují lepší adaptaci na změněné podmínky uvnitř zástavby. Někdy však může být vzhledem k omezené výměře množství dřevin minimální. Charakteristické je to, že se zpravidla parkově upravené plochy prolínají se zástavbou, která více či méně ovlivňuje mikroklima směrem k teplejšímu a suššímu. Tyto drobné plochy mohou vzájemně souviset nebo vytvářet systém, který má dohromady mnohem větší výměru. Vždy se však jedná o doplňkovou funkci zeleně ve vztahu k funkcím ostatním (bydlení, občanská vybavenost apod.) Provozní podmínky přinášejí dřevinám, kromě sucha, mnoho dalších stresových faktorů – mechanické poškozování nadzemních částí, zhutňování půdy, zasolení půdy, exhalace původem z lokální dopravy, zvýšená prašnost, poškozování kořenového systému vedením inženýrských sítí a jeho prostorové omezování stavbami (tzv. „květináčový efekt„), náhlé změny trofických a hydrických poměrů apod. Specifické vlastnosti vykazují aleje a stromořadí, které jsou ovlivněny, kromě výše uvedených stresových faktorů, ještě ostřikováním solankou a slaným aerosolem v zimních měsících a jejich kořeny trpí půdními otřesy způsobenými těžkou automobilovou dopravou. Většinou je prováděna intenzívní údržba těchto ploch a často je prováděna i individuální péče o jednotlivé dřeviny.

Sadové úpravy na ul. Radniční u pomníku Maryčky Magdonové.

Alej červenolistých myrobalánů (Prunus cerasifera cv. Nigra) na sídlišti Kolaříkovo.

Podstatnou součástí parkově upravených ploch města jsou květinové záhony.

Mobilní nádoby pro výsadbu květin přinášejí barvy a vůni i tam, kde není možné vysazovat květinové záhony.

Největší rozsah parkově upravených ploch (tj. poměr ploch parkově upravených k plochám zastavěným a zpevněným) má sídliště Riviera a Bezručovo, které mají mezi mladšími výsadbami dřevin větší množství starých stromů. Například v oblasti sídliště Riviera jsou mezi jednotlivými ulicemi vždy celistvé plochy sídlištní zeleně o výměře přes 1 ha. I ostatní lokality v části Místek, s výjimkou historického jádra, (tj. Anenská, Kolaříkova, Koloredov, Podpuklí-Pavlíkova) mají nad 60% výměry nezastavěné pokryté parkově upravenými plochami, ovšem s minimem stromů starších 30 let. Ve Frýdku mají nejvíce parkově upravených ploch lokality Na Aleji, Nad Lipinou, Nad Mostárnou a Za Nemocnicí.  Ovšem pouze Nad Lipinou je větší počet starých stromů. Nejméně parkově upravených ploch ve Frýdku, s výjimkou historického jádra, mají sídliště Slezská II, Slezská I a Jiráskova. V těchto lokalitách jsou téměř všechny stromy ve stáří do 20 let. Obě historická jádra (městské památkové zóny Frýdek a Místek) a jižní část staré zástavby Frýdku (okolo třídy T. G. Masaryka) mají pod 5% výměry nezastavěných ploch s jednotlivými starými nebo i mladšími stromy.

Nepřerušená plocha sídlištní zeleně mezi ulicemi Beethovenova a Václava Talicha na sídlišti Riviera má přes 1,2 ha; plochou je srovnatelná s ostatními parky ve městě.

Hřbitovy
Zpravidla hodnotné porosty stromů a keřů pestré druhové skladby, většinou se zajištěnou údržbou. Časté jsou velmi staré a cenné stromy. Bývalé hřbitovy uvnitř zastavěného území byly přeměněny na parky. Centrální městský hřbitov je na východní hranici města, své hřbitovy mají integrované obce – Lískovec, Chlebovice, Lysůvky, Skalice.

Průmyslové areály
Porosty dřevin zpravidla minimální, často jde o spontánní a náletové porosty nebo o plochy ruderálního charakteru. Výjimečně jsou zde parkově upravené a udržované plochy. Staré stromy jsou méně časté, hlavně u starých závodů (zčásti areál bývalé společnosti Válcovny plechu Frýdek-Místek a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. – ústředí a závod 01 nebo areál firem na ulici Příborská ). Největším průmyslovým areálem je na severu oblast Válcoven plechu a okolí, která zasahuje k. ú. Frýdek, Lískovec a sousední obec Sviadnov. Tento areál má také nejvíce ploch zeleně a nejvíce stromů. Na západě je průmyslový areál okolo ulice Příborské se zbytky starých porostů dřevin a Collo-louky, až na několik jedinců dubů téměř bez dřevin. Na jihu Místku oblast okolo Slezanu 04 s jedinou starší alejí listnáčů a ojedinělými mladými stromy, na jihu Frýdku areál okolo nádraží a zasahující až do sousedního Starého Města s malým množstvím převážně starých stromů, na východě areály téměř bez výskytu stromů okolo ulice J. Čapka a na Kamenci.

Zahrady
Plochy zahrad a jejich porosty prostupují zástavbou domů či chatek, takže tvoří celé oblasti města či charakteristické plochy městských obcí nebo jde o izolované zahradní pozemky v oblasti slezské dvorcové zástavby (zejména v okrajových částech Lískovce, Frýdku, Skalice a v celých Panských Nových Dvorech ). Dřeviny jsou převážně mladší a ovocné. Plní funkce převážně hospodářské, funkce okrasná a obytná je spíše doplňková. Vysoké okrasné a lesní stromy se vyskytují zcela výjimečně.  Několik statků s výskytem velmi starých stromů je v oblasti nad přehradou Olešná a Panských Nových Dvorech, jednotlivě jsou i v Lískovci, Chlebovicích a Skalici.

Doprovodné porosty vodotečí
Porosty vzniklé v převážné míře z náletů, se znaky přirozené sukcese, odpovídající místním podmínkám; místy se jedná, hlavně okolo Ostravice, o záměrné lesnické výsadby. Postupně se však mění měkký luh v luh tvrdý, což je ovlivněno více faktory, z nich zejména v systému péče o doprovodné porosty, ve stavebních úpravách toků a absence periodických záplav.

Měkký luh okolo řeky Ostravice.

Významné a z hlediska výskytu dřevin velmi cenné jsou doprovodné porosty malých toků, rovnoměrně protínajících celé území města. Je zde řada starých stromů převážně odpovídajících přirozené druhové skladbě, tj. vrba bílá (Salix alba), vrba lýkovcová (Salix daphnoides), vrba křehká (Salix fragilis), olše lepkavá (Alnus glutinosa), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), střemcha obecná (Padus racemosa), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platranoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyka (Acer campestre), třešeň obecná (Cerasus avium), a většinou s více či méně vyvinutým porostním pláštěm.

Spontánně vzniklý pestrý břehový porost u potoka Vlček.

Doprovodná zeleň dopravní a technické infrastruktury
Porosty podél vlakových tratí jsou na násypových a zářezových svazích, v menší rozloze i v areálech nádraží. Jedná se o spontánní náletové mladé porosty, bez jakékoli údržby. Zčásti jsou dřeviny periodicky odstraňovány z důvodů bezpečnostních a zde opět rychle narůstají nové. Na několika lokalitách se tyto porosty dřevin blíží porostům přírodě blízkým, vzhledem k štěrkovitému podloží a výslunné expozici jde o polohy s teplejším a sušším mikroklimatem.  Na nádražích ve Frýdku-Místku a Lískovci je několik málo starých ovocných a okrasných stromů.

Dřeviny okolo státních a krajských komunikací byly většinou záměrně vysazované a v pestré druhové skladbě. Údržba je zajišťována zcela nepravidelně. Staré stromy se již vyskytují málo, jsou většinou s narušenou stabilitou a vitalitou a jsou měněny za nové. Stará stromořadí jsou již jen na ulici Slezská, tj. lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus),  Lískovecká (jabloně, švestky, třešně), Palkovická (slivoně) a Příborská v Chlebovicích (jabloně).

Doprovodné porosty místních komunikací v zastavěném území mají znaky charakteristické pro parkově upravené plochy s intenzívní údržbou. Mimo zastavěné území jde převážně o úzké komunikace a polní cesty s omezeným výskytem stromů.

Sady
Intenzivní produkční sady s mladými stromy se samostatně (mimo oplocené zahrady) vyskytují výjimečně (za zmínku stojí jen sad pod přehradou Olešná).

Staré extenzívní sady se starými vysokokmeny v okrajových částech města nejsou časté, někdy jsou i opuštěné a neudržované. Nejvíce jich je na okrajích města, zejména ve Frýdku -Baranovicích a Vršavci, a v integrovaných obcích, nejvíce v Chlebovicích, Lysůvkách a ve Skalici. Všude se vyskytují menší, staré, extenzívní sady na plochách v dotyku se zahradami, s nimiž tvoří jeden funkční celek. Celkově však výměra sadů starých vysokokmenů rychle klesá. Výběr druhů je omezen na jabloně, slivoně, méně třešně a ořešák královský, velmi málo hrušně, jiné druhy zcela výjimečně. Častěji se vyskytují keře až menší stromy myrobalánů, např. slivoň třešňová (Prunus cerasifera), které mají vznik z podnoží odumřelých švestkových sadů a protože hojně plodí, dále se šíří i semeny. Sady jsou většinou mimo zastavěné území nebo jen v dotyku s ním. 

Za zmínku stojí také alej starých jabloní ve Skalici, tzv. „Rusinova alej“, nedaleko kostela. Byla vysazena v roce 1950 u příležitosti 85. narozenin Karla Rusiny, významného ovocnáře a místního činovníka.

Ruderalizované plochy a skládky
Opuštěné, neudržované pozemky, staré skládky,  nerekultivované důlní odvaly, opuštěné stavby a zbořeniště obsahují většinou mladší porosty ruderálních druhů, zčásti jsou i bez porostu dřevin. Bývalá skládka ve Frýdeckém lese je zarůstána (mimo druhy ruderální) i nálety lesních stromů, které tvoří smrk ztepilý (Picea abies), lípa srdčitá (Tilia cordata), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), javor mléč (Acer platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula), takže začíná mít téměř charakter mladého lesa. Největší skládku uvnitř města tvoří zeminy původem z výstavby města (ulice Na Poříčí). Jsou téměř zcela pokryty mladými (stáří 10-15 let) nálety vrb, topolů a břízy. Některé i mladší dřeviny vlivem různorodých podmínek a vlivem konkurence v přehoustlých porostech postupně odumírají.

Jiné plochy
Mimo výše uvedené plochy stojí za zmínku drobné výskyty dřevin v okolí kapliček a křížků v krajině mimo zastavěné území. V naprosté většině případů se jedná o starší lípy, tj. lípa srdčitá (Tilia cordata). 

Ojediněle se vyskytují skupiny několika jedinců stromů či solitéry uvnitř zemědělské, převážně orné, půdy. Jedná se o zbytky původních mezí po provedeném zcelování pozemků nebo zbytky doprovodné zeleně okolo vodotečí, které byly zrušeny, odvedeny jinam či vysušeny. Tyto dřeviny jsou vystaveny vysoké stresové zátěži způsobené změněnými podmínkami v lokalitě, která nastala pro strom již ve vyšším věku a adaptace na tyto změny je pro takový strom velmi obtížná.

Mokřady se vyskytují výjimečně. Největší je na Panských Nových Dvorech (téměř 6 ha), další je v Lískovci u Ostravické Datyňky a v Místku na místě bývalého rybníka Na Hrbolné. V těchto lokalitách se vyskytují mimo podmáčené louky a mělké tůňky i dřeviny, převážně společenstva keřových vrb a olší. Na hrázi bývalého rybníka Na Hrbolné je malý zbytek z výsadby řady velmi starých dubů, např. dub letní (Quercus robur). Ochranu požívá jako přírodní rezervace Novodvorský mokřad s podmáčeným porostem olší; jedná se o lokalitu s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Podmáčená olšina v přírodní rezervaci Novodvorský močál s ostřicí třeslicovitou.

Obrázky

Přílohy

O městě

TV vysílání

Aktuální počasí

Dnes:
Zítra:
°C
°C

Odkazy

Novinky

Odběr novinek e-mailem.