Pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením

Skupiny osob se zdravotním postižením, na které se pracovní skupina zaměřuje:

1. Osoby s mentálním postižením

Mentální postižení je vývojová porucha v psychice člověka, která postihuje jedince ve všech složkách jeho osobnosti – duševní, tělesné i sociální.  Projevuje se trvalým snížením rozumových schopností, které vzniklo v důsledku poškození mozku. Možnosti rozvoje jsou omezeny v závislosti na stupni postižení – lehké, středně těžké, těžké a hluboké. Jedná se o stav, který je buď vrozený, získaný, nebo může být zapříčiněn málo podnětným prostředím. Lidé s mentálním postižením mají například problémy s orientací v terénu, v čase, při manipulaci s penězi. Mohou mít sníženou schopnost v rozhodování, správně se vyjádřit nebo domluvit se. Ve vztahu k okolí mohou být nedůvěřiví a uzavření, nebo naopak přátelští a snadno ovlivnitelní. V oblasti uplatnění na trhu práce mají omezené možnosti. Pokud žijí v podnětném prostředí a mají dostatek příležitostí, jsou velmi snaživí, pracovití a zodpovědní.

2. Osoby s psychickým onemocněním
Psychické onemocnění není na první pohled na člověku viditelné. Pokud onemocnění není v kombinaci s jiným postižením, nemá vliv na inteligenci člověka. Lidé s psychickým onemocněním bývají často nepochopeni svým okolím i svými blízkými, proto se stahují do ústraní a jsou osamělí. Mnohdy jsou lehce ovlivnitelní a zneužitelní. Charakteristická je pro ně snížená vůle řešit svou situaci v důsledku chybějící motivace, strachu z lidí a selhání. Někteří sami sebe nepovažují za nemocné, nemají totiž náhled nad svou nemocí a nepociťují potřebu vyhledat odbornou pomoc. Tím se mohou dostat do konfliktu se společností.
Mezi nejčastější psychické poruchy např. patří:
Deprese – projevuje se dlouhodobě pokleslou náladou (chorobný smutek). Člověk pociťuje často úzkost, únavu, osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, bez jasné příčiny.
Mánie – je v podstatě opakem deprese. Člověk má nadnesenou náladu, pocit nevyčerpatelné energie a je přesvědčen, že „nic není problém, vše hravě zvládne“. Často se rozhoduje rychle a bezmyšlenkovitě, což může mít závažné následky (nerozvážné utrácení, ničení starých a navazování nových vztahů, výpověď v práci atd.).
Obsedantně-kompulzivní porucha – vyznačuje se vtíravými myšlenkami, které zahání vlastními rituály (nadměrné mytí a čištění, shromažďování předmětů, opakované dotýkaní se věcí). Pokud nebude rituál vykonán, přichází strach a úzkost (můžete vidět v seriálu „ Můj přítel Monk“).
Fobie – úzkostná porucha charakterizována chorobným, bezdůvodným strachem z věcí, situací nebo lidí. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit (např. strach z lidí,  davu, pavouků a malých prostor…).
Poruchy osobnosti – projevují se neměnným chováním, které dotyčný jedinec používá ve stresových situacích, bez ohledu na jejich vyřešení. Mají nejrůznější konflikty s okolím. Některé složky osobnosti jsou příliš zvýrazněny a jiné potlačeny (podezřívavost, překrucování apod.).


Podle diagnostikování MKN-10 zahrnujeme do skupiny duševně nemocných osoby s touto diagnózou:
• organické duševní poruchy, včetně symptomatických (demence, deliria),
• duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek,
• schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy,
• poruchy nálady (afektivní poruchy),
• neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy,
• behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu potravy, neorganické poruchy spánku),
• poruchy osobnosti a chování u dospělých.

Nezahrnujeme zde osoby s mentálním postižením. Tyto tvoří samostatnou cílovou skupinu z toho důvodu, že jejich problematika je odlišná. U duševního onemocnění dochází primárně k postižení procesů myšlení a vnímání, nikoli intelektu.

3. Osoby se smyslovým postižením

Patří zde osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby postižené oběma handicapy současně, případně osoby s kombinovaným postižením, u nichž převládá postižení jednoho ze smyslů. Sociální služby využívají lidé, případně rodiny s dětmi, u nichž poškození zraku či sluchu ovlivňuje každodenní činnosti běžné ve společnosti, a kteří hledají podporu v oblasti vedení samostatného a nezávislého života, včetně podpory při uplatňování práva na práci. Omezení se projevuje zejména v oblasti komunikace, orientace a informovanosti. Smyslové postižení jsou velmi různorodá, a potřeby a zájmy jednotlivých skupin se mohou lišit. Mezi sluchově postižené patří osoby neslyšící, nedoslýchavé, ohluchlé a nositelé kochleárních implantátů. U osob se zrakovým postižením může být rozsah poškození zraku na úrovni slabozrakosti, praktické nevidomosti a úplné nevidomosti.

4. Osoby s tělesným postižením

Pod pojmem tělesné postižení se ukrývá postižení pohybového ústrojí. Člověk s tělesným postižením má tedy postižení pohybové, které bývá viditelné. Tělesná postižení mohou být vrozená nebo získaná. Vrozené vady vznikají buď během těhotenství, nebo při porodu. Získaná postižení může způsobit buďto úraz, nebo různé choroby. Na rozdíl od vrozených vad mohou vzniknout v kterémkoli období života. Tělesné postižení znamená určité porušení funkce ve vztahu jedince a společnosti. Člověk s tělesným postižením mívá někdy problém se svou vlastní soběstačností, kdy není schopen sám se o sebe postarat např. při stravování, tělesné hygieně aj. nebo není sám schopen dopravy a cestování a další.

5. Osoby s jiným zdravotním postižením

Zde je možné zařadit taková zdravotní postižení člověka, která přesně nespadají ani do jedné z výše uvedených skupin. Jedná se například o takzvaná civilizační onemocnění, která vznikají v důsledku nezdravého životního stylu, zhoršení životního prostředí apod. Bývají označovány také jako tzv. „vnitřní nemoci“ a často nejsou zvenčí rozeznatelné, ale jako ostatní postižení ovlivňují život nemocného. Postihují velkou část populace, jedná se například o diabetes, hypertenzi, roztroušenou sklerózu, rakovinu a další onemocnění. Je nutné klást důraz především na prevenci vzniku těchto nemocí.

6. Kombinované postižení

• mentální a tělesné postižení,
• mentální postižení v kombinaci s duševním onemocněním,
• různé kombinace některých výše uvedených se smyslovým postižením nebo poruchami chování,
• získané postižení v mladším věku (po úrazu nebo vážné nemoci),
• hluchoslepota,
• jiné vnitřní onemocnění (např. diabetes mellitus, cystická fibróza, epilepsie, onkologická onemocnění, kardiovaskulární nemoci, cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Bechtěrevova choroba a další revmatická onemocnění).
Služby jsou poskytovány všem věkovým skupinám uživatelů.


Seznam členů: 

  • KAFIRA, o. p. s.
  • Charita Frýdek-Místek – Denní centrum Maják, ZOOM, Oáza pokoje, Beskydské centrum duševního zdraví
  • MMFM, odbor sociálních služeb
  • Žirafa – Integrované centrum Frýdek-Místek, p. o.
  • Handicap centrum Škola života Frýdek-Místek, o. p. s. 
  • Společnost pro ranou péči, pobočka Ostrava
  • Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje, o. p. s.  
  • Slezská diakonie, NOE FM, podpora samostatného bydlení, EFFATHA FM, sociálně terapeutické dílny, RÚT FM, sociální rehabilitace, Poradna rané péče EUNIKA
  • Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, z. s. 
  • Podané ruce – osobní asistence
  • Náš svět Pržno, p. o., pobočka Frýdek-Místek
  • Centrum pro dětský sluch Tamtam, o. p. s.
  • Linie radosti, z. s.
  • Centrum služeb pro neslyšící a nedoslýchavé, o. p. s.
  • Cesta bez barier, z. s.
  • Tichý svět, o. p. s.

Stálí hosté:

  • Klub Míša – asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí
  • III. dům, o. p. s.
  • Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek
  • RAIN MAN – společnost rodičů a přátel dětí s autismem