Sucho jako hrozba
Čechy, Morava i Slezsko prožívají jedno z nejsušších období za posledních 500 let, přičemž suchá léta mohou pokračovat. Dešťů sice neubylo, vlivem změny klimatu se ale zvýšily letní teploty. Voda se v létě proto více odpařuje. Mnohé řeky byly ještě nedávno téměř vyschlé. „Společnost by měla podle odborníků přijmout taková opatření, která pomohou udržet vodu v krajině“, řekl Rudolf Brázdil, spolutvůrce nové knihy Sucho v českých zemích, kterou vydala Akademie věd ČR. Publikace je nepodrobnější prací věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě. Vědci při její tvorbě vycházeli z meteorologických a hydrologických záznamů a ze zápisů v archivech. Nejstarší záznam o suchu je z Kosmovy kroniky, kde se píše o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu. Suchá období se objevují v každém století, přičemž podle vědců v nich nelze hledat pravidelnost. „Například po roce 2000 začalo u nás velmi suché období. Bezesporu je to i důsledkem zesilování skleníkového efektu. Epizody sucha a extremity počasí s tím spojené budou nyní zřejmě častější,“ uvedl Rudolf Brázdil, který působí v geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a pracuje i v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které má sídlo v Brně 9).
V České republice se sucho vyznačuje ne příliš sezónním charakterem, má spíše nepravidelný či nahodilý ráz. Největší riziko představují období sucha především pro sušší oblasti středních Čech a jižní Moravy. Základním nástrojem pro zvládání sucha a nedostatku vody jsou Plány povodí pro zvládání sucha a nedostatku vody. V České republice byl vyvinut systém monitorování a včasného varování sucha. Monitor Sucha byl vyvinut ve spolupráci Centra výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Vstupní data pro výpočty jsou na základě smluvní spolupráce poskytovány Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Více informací lze nalézt na http://www.intersucho.cz.