NEDOVEDU SI PŘEDSTAVIT PROŽÍVAT VŠE ZNOVU

Vážení občané,

rozkoukáváme se v časech pokoronavirových, všichni se chceme co možná nejvíce přiblížit životům, jaké jsme žili předtím, a vrátit se „do normálu“. Při tom všem je ale určitě na místě poučit se z toho, co jsme si v předchozích dnech, týdnech a měsících prožili, protože je hloupé před minulostí zavírat oči a nepromítat do budoucnosti nabyté zkušenosti.

Na zastupitelstvu jsme se dostali při diskuzi o tom, zda má smysl v dané době utratit 700 tisíc korun z městské pokladny za pořádání festivalu Sweetsen Fest ve zcela jiném formátu, než bylo schváleno, tak trochu právě do debaty o tom, jak kdo z nás dobu nedávno minulou vnímá. Možná právě proto, že jsem byl v každodenním přímém kontaktu se všemi lidmi z první linie i dalšími, kteří neměli ruce založeny v klíně a snažili se dle svých možností pomáhat, neumím koronavirový problém bagatelizovat. Když si představím, že bychom něco podobného mohli prožívat znovu v nové vlně, je pro mě to všechno úsilí, kterého jsem byl svědkem, nepředstavitelné. Když se zeptáte kohokoliv ze složek integrovaného záchranného systému, nikdo by neudělal nic, co by mohlo vést k návratu nouzového stavu, který asi nebyl příjemný vůbec nikomu, pominu-li školou povinné. Není to o strašení, o vyvolávání paniky už vůbec ne, ale také chápu, že zejména u seniorů určitý strach přetrvává a bylo by vůči nim nestoudné zbytečně je ohrožovat a zvyšovat riziko, že třeba zase tři měsíce nebudou moci obejmout své blízké.