Kultura F≈M: Připomínáme si 120 let od dokončení Národního domu

Archiv

Lenka Vaskova

3. 7. 2020

Národní dům v Místku má totiž v historii našeho města zvláštní postavení. Osudy města se přímo a bezprostředně dotýkají Národního domu a naopak, dění v Národním domě významně ovlivňuje život celého Frýdku-Místku. V minulém století byl Národní dům místem bouřlivých schůzí a shromáždění občanů, především v rozhodujících momentech naší národní historie. V dřívějších letech byl také hlavní základnou spolkového života v našem městě, na přelomu 19. a 20. století byl dokonce přechodně sídlem českého gymnázia.

Otevření se slavilo divadelní hrou

Za účelem příprav výstavby Národního domu a pak k zajištění stavby samotné bylo v kruhu českých vlastenců okolo Vincence Procházky na jaře roku 1895 ustaveno Družstvo pro vystavění Národního domu. Tomu se velmi brzy podařilo získat potřebný pozemek pro stavbu a tak mohlo být už po roce od ustavení družstva přikročeno k samotné stavbě. K slavnostnímu položení základního kamene a zahájení stavby Národního domu došlo 12. května 1896 a stavba předního traktu byla ukončena už v říjnu téhož roku. Od listopadu roku 1896 poskytoval Národní dům přístřeší nově založenému českému gymnáziu a to až do roku 1899, kdy byla otevřena vlastní budova matičního gymnázia na dnešní Palackého třídě (nyní tam sídlí Obchodní akademie ve Frýdku-Místku). V únoru roku 1899 byla zahájena stavba dnešního zadního traktu Národního domu směrem do zahrady, postavena byla tzv. „Beseda“, malý sál a vedlejší místnosti. Dostavba vznikla podle projektu Antonína Tebicha z Brna a Františka Tichého z Ostravy. Již 4. července 1900 se zde konalo slavnostní uvedení hry V. K. Klicpery „Veselohra na mostě“ se slavnostním předáním dokončeného kulturního stánku veřejnosti. Po této dostavbě se Národní dům již stal plnohodnotným centrem českého kulturního dění.  

Správa Národního domu

Národní dům původně spravovala Matice místecká, v ustavujícím výboru byli zastoupení významní místečtí národní buditelé např. JUDr. Jan Peter, Alois Žert, Vincenc Procházka, MUDr. Antonín Přecechtěl, Antonín Dostál, František Lacina, Adolf Staneček a František Šlapeta. Vývoj po roce 1948 však neúprosně směřoval ke znárodňování a zespolečenšťování. Vše soukromé muselo přejít do rukou všeho lidu. A tak, rozhodnutím valné hromady konané 15. února 1951, přešel Národní dům do správy Okresního domu osvěty a v první polovině roku 1957 přechází do rukou největšího průmyslového podniku ve městě – národního podniku Slezan a stal se sídlem jeho závodního klubu. Národní dům patřil Slezanu až do roku 1992, kdy byl převeden do majetku města Frýdek-Místek.

Připomínky historie

Historie Národního domu byla v minulosti několikrát připomínána. Slavilo se 100 let od otevření předního traktu v roce 1996. Součástí vrcholících oslav v Národním domě bylo slavnostní odhalení pamětní desky s nápisem: "Národní dům, 1896 – 1996, postaven podle projektu Antonína Tebicha zásluhou Matice místecké a jejího zakladatele, prvního předsedy Vincence Procházky. Město Frýdek-Místek". Program oslav 100 let existence Národního domu zahájil oficiálně tehdejší starosta města pan Mgr. Pavel Vyvijal a v jeho závěru byly předány pamětní listy představitelům souborů, spolků a také bývalým pracovníkům a spolupracovníkům. Součástí vrcholících oslav bylo také otevření kavárny a restaurace Národního domu pod značkou tehdy nové společnosti Národní dům – Radhošť.
Další oslava připomněla také sto let, ale tentokrát od dostavění zadního traktu. Při této příležitosti byla ve frýdeckém zámku na podzim roku 2000 instalována výstava.

Připravila Lenka Vašková

 

Zdroje:

  • Juřák, Petr: Pamětihodnosti města Frýdku-Místku, Frýdek-Místek 2002
  • Adamec, Tomáš a kol.: Frýdek-Místek, Praha 2014
  • Frýdek-Místek 750 (Výběrové kalendárium), Frýdek-Místek 2017
  • Kronika města Frýdek-Místek
  • Foto: Státní okresní archiv Frýdek-Místek