Mezinárodní den lesů

Na světě je každoročně ztraceno 13 milionů hektarů lesa, což je přibližně rozloha Anglie. Společně s těmito lesy zmizí i rostliny a živočichové, kteří v nich žijí. Deforestace má výrazný vliv na změny klimatu, odstraněním lesů dochází k „emisím“ 12-18 % celkové roční produkce oxidu uhličitého CO2, což je zhruba tolik, kolik vyprodukuje světová doprava. Zdravé lesy jsou totiž rezervoárem uhlíku (carbon sink).

Zdravý les má nezastupitelné funkce:

• Produkční – poskytování dřevní hmoty a ostatních lesních produktů.
• Vodohospodářské a půdoochranné – slouží k ochraně zdrojů pitné vody v jejich ochranných pásmech, k přiměřené ochraně kulturní krajiny před povodněmi a erozí v horských lesích. Výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech na naprosté minimum. 1 cm půdy z kukuřičného pole zmizí v průměru za 15 let, z obilného cca za 300 let, ale z lesa až za několik tisíc let (tempo vytváření nové půdy je zde rychlejší). Rovnoměrnější rozdělení srážek spolu s vysokou schopností sorpce mechového patra snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím i riziko vzniku povodní. Je známým faktem, že extrémní „stoleté“ povodně, které známe v současnosti, začaly vznikat až v souvislosti se středověkým odlesňováním pohraničních pohoří. Ochranná protipovodňová úloha smrkových stejnověkých monokultur je navíc o něco nižší než u přirozených smíšených lesů.
• Rekreační a zdravotní – přispívá k podpoře tělesné zdatnosti a zdravotního stavu obyvatelstva rekreací v lesním prostředí (zvláště blahodárný vliv na obyvatele velkých aglomerací). Speciální poslání mají lesy lázeňské, které doplňují komplex lázeňské péče.
• Cenný krajinný prvek s vysokou biodiverzitou. Vysoká biodiverzita je posílena především vertikální strukturou porostu – v přírodním lese jsou většinou zastoupena všechna vegetační patra a věkové kategorie stromů, v hospodářském lese (zvláště v monokulturním) je biodiverzita nižší. Tropické pralesy jsou považovány za místo s největší biodiverzitou na Zemi (tzv. biodiversity hot-spot).
• Stabilizace klimatu. Les představuje ekosystém s největší konstantou drsnosti, tj. klade největší odpor proti větrům. Dále se v lese vytváří specifické mikroklima, které snižuje teplotní extrémy a udržuje stabilně vlhčí ovzduší. Teplotní rozdíly mezi lesem a volnou krajinou mohou dosahovat 3° až 6°C, mezi lesem a městem dokonce 4° až 8°C. Při srážkách dochází k jejich rovnoměrnějšímu rozdělení, neboť intercepce listy stromů představuje až 30 % celkových srážek. („V lese prší dvakrát“ – jednou během deště a podruhé po něm, když kape voda ze stromů.)
• Ochrana proti emisím – les dokáže filtrovat z ovzduší prach, plyny a radioaktivní látky. Filtrační účinnost lesů je závislá především na povrchu listů. V blízkosti dopravních komunikací a obytných zón zajišťuje les protihlukovou ochranu.

Více informací:

http://www.fao.org/forestry/international-day-of-forests/en/

http://en.wikipedia.org/wiki/International_Day_of_Forests