Mezinárodní den mokřadů

Dne 2. února 1971 byla v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako stanoviště vodních ptáků. Tato úmluva se svým zaměřením na ochranu a využívání tohoto biotopu řadí mezi nejvýznamnější mezinárodní úmluvy v oblasti ochrany přírody a krajiny a 2. únor se slaví jako Světový den mokřadů. Ramsarská úmluva upřesňuje ochranu území z hledisek botanických, ekologických, zoologických a hydrologických. Vody na území mokřadů mohou být trvalé či dočasné, přirozené i umělé, stojaté i tekoucí, sladké i mořské slané a to s maximální hloubkou 6 metrů.

Mokřady se významně podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem (tzv. evapotranspirací), který spotřebovává většinu tepla ze slunečního záření dopadajícího na mokřadní lokality, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech).

Mokřady poskytují stanoviště jinde se nevyskytujícím nebo vzácným druhům rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Velká diverzita (pestrost) mokřadních stanovišť jde ruku v ruce s velkou druhovou rozmanitostí, zejména mezi vodními a suchozemskými živočichy a vodními řasami a sinicemi. V neposlední řadě jsou rašeliniště, vrchoviště i slatiniště také významným úložištěm uhlíku, odebraného rašeliništními rostlinami při fotosyntéze z ovzduší. Význam mokřadů je tedy i ve zmírňování klimatických změn.

V České republice je na Seznam mokřadů mezinárodního významu zapsáno 14 našich mokřadů, mezi něž patří:

• Šumavské rašeliniště – 3371 ha
• Třeboňské rybníky – 10 165 ha
• Břehyně a Novozámecký rybník – 923 ha
• Lednické rybníky – 665 ha
• Litovelské Pomoraví – 5122 ha
• Poodří – 5450 ha
• Krkonošská rašeliniště – 230 ha
• Třeboňská rašeliniště – 1100 ha
• Mokřady Dolního Podyjí – 11500 ha
• Mokřady Liběchovky a Pšovky – 350 ha
• Podzemní Punkva – 1.57 ha
• Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha
• Horní Jizera – 23 km2
• Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa – 32 km2