Na „Ceně města“ byli oceněni i dárci krve

Potlesk v sále postupně sklidil Martin Klimánek, Marie Bohanesová a Břetislav Gebauer. Prvně jmenovaný za dlouholetou aktivní činnost a přínos v oblasti amatérského hudebního života ve Frýdku-Místku, druhá v pořadí za dlouhodobou a nevšední práci v oblasti sociálních služeb určenou nejpotřebnějším občanům a poslední jméno zaznělo jako ocenění celoživotní práce v oblasti společenského života ve městě při výuce tance všech generací a veřejných produkcí. Ještě před nimi byli ovšem oceněni také bezpříspěvkoví dárci krve. Vedení města se rozhodlo veřejně poděkovat a ocenit 17 bezpříspěvkových dárců, kteří mají na svých kontech úctyhodných 160 a 120 odběrů krve, na pódiu náměstek primátora Dalibor Hrabec osobně přivítal osm z nich. Kromě písemného poděkování při této slavnostní příležitosti a drobných věcných dárků obdrželi i finanční obnos ve výši dvou či tří tisíc korun podle počtu odběrů. „Dárcům krve vděčíme za ten nejcennější dar, jaký může člověk člověku dát. Nikdo z nás neví, kdy nám, nebo našim blízkým, zachrání jejich dar život. Musíme být vděčni, samozřejmě jsme vděčni a ta naše vděčnost je tak samozřejmá, že na ni často zapomínáme. Dnes jsme měli příležitost tuto vděčnost projevit, měli jsme příležitost poděkovat,“ řekl náměstek primátora Dalibor Hrabec. Jeho slova mířila na Jiřího Bartoše, Aleše Horáka, Martina Košaře, Pavla Kováče, Richarda Onderku, Milana Sadového, Antonína Slavíka, dále Dušana Červíka, Radovana Galase, Pavla Garbu, Vítězslava Chýlka, Lubomíra Kahánka, Petra Krále, Antonína Máčalu, Miroslava Markusíka, Lubomíra Řeháka a Alenu Ivankovou.

Martin Klimánek byl v roce svého životního jubilea navržen s ohledem na jeho angažovanost ve Společnosti pro komorní a symfonickou hudbu ve Frýdku-Místku. „Od roku 1998 jako člen a později předseda po dobu deseti let prostřednictvím této společnosti řídil a zabezpečoval činnost Symfonického orchestru Frýdek-Místek. A nejen to, dosud se stará o notový archiv orchestru a především je jeho dlouholetým členem,“ prozradila kronikářka města Anna Nováková. V nominačním dopisu pak mimo jiné zaznělo: „Díky velkému osobnímu nasazení pana Martina Klimánka se podařilo zajistit činnost orchestru v nelehké společenské a především ekonomické době.“

Marie Bohanesová prožila těžké životní údobí poznamenané ztrátou manžela a rodičů. Prožité utrpení s nemocí jejích blízkých vyústilo v rozhodnutí paní Bohanesové udělat něco více zvláště pro nemocné a starší spoluobčany. S vírou, láskou a nadějí vstoupila na cestu spojenou se službou nejpotřebnějším, zaštítěnou Charitou Frýdek-Místek. Přehlížela čas, někdy i nedůvěřivé pohledy přátel, kteří jí fandili, ale zároveň věděli, že i ty nejšlechetnější cíle se většinou neobejdou bez financí. A kde je vzít? To byla otázka, jež ji trápila, ale rozhodně neodradila od řady kroků, které podnikla, aby její odvážné vize dostaly reálnou podobu.

Posledního oceněného – tanečního mistra Břetislava Gebauera, který s tancem spojil 44 let svého života, není třeba místním obyvatelům příliš představovat. Jeho taneční um většinou po boku manželky Jany sledovalo za tu dlouhou dobu na 36 tisíc účastníků tanečních. Vychoval řadu držitelů mistrovských tanečních tříd, spolupracoval s Jarkou Calábkovou a dalšími choreografy. Byl iniciátorem společenských setkání, plesů, ale i jiných kulturních akcí ve Frýdku-Místku. Jeho jednotlivé lekce společenského chování byly až legendární. „Vyčlenil jsem na ně 15 závěrečných minut, kdy se tanečníci rádi posadili po předchozí únavě na parketu. Snažil jsem se je zaujmout pravidly společenského chování. Některé moje výroky šly se mnou stále a kurzisté je znali už dřív, než jsem je vyslovil.“ Další z důkazů, že laureáti Ceny Statutárního města Frýdku-Místku za sebou nechávají skutečný odkaz.