Na hrdinství v Lískovci se nezapomíná

Zástupci frýdecko-místecké radnice spolu s členy Svazu bojovníků za svobodu a pamětníky se znovu sešli u památníku zavražděných vlastenců za vlakovým nádražím v Lískovci, aby si připomenuli pohnutou dobu fašistické okupace a hrdinství místních lidí. Tragickou událost před 64 lety v úvodu popsala primátorka Eva Richtrová, která se pietního aktu zúčastnila spolu s radním Ivanem Vrbou. „V pátek 3. září 1943 o půl čtvrté odpoledne v Lískovci u železniční tratě byla provedena veřejná poprava pěti mladých mužů ve věku 22-28 let. Před popravou po celém kraji Němci zveřejnili vyhlášku, dle níž se z příkazu Karla Hermanna Franka odsuzují k trestu smrti slévač Josef Lichnovský, hutník Zdeněk Žáček, zemědělský dělník Jan Ermis, dělník Josef Drozd a krejčí Bohumil Janáček. Jmenovaní se měli dopustit „velezrádných činů a ohrožovali bezpečí veřejnosti, jakož i podporovali osoby velezrádně činné“,“ ocitovala historické prameny primátorka. Podle nich se brněnský kriminální rada Kozlovský nemohl smířit s neúspěchy svých akcí proti skupině Jiskra a skupině štramberských partyzánů. Čekal proto na vhodnou příležitost k pomstě. Ta se mu naskytla 1. září 1943, kdy skupina Bílá lvice provedla destrukci na železniční trati nedaleko nádraží v Lískovci. Po výbuchu Kozlovský požádal nadřízené o souhlas k provedení popravy pro výstrahu. Těla popravených u tratě visela po dva dny a projíždějící vlaky podle nařízení měly mít roztažené záclonky, aby bylo vidět oběšené. „A tak možná i někteří z vás mají dodnes hrůzný obrázek u tratě v Lískovci před očima. Jiní prožívali děsnou událost jako rodinní příslušníci. Vzpomínají a samozřejmě nikdy nezapomenou,“ řekla Eva Richtrová. Místopředseda svazu bojovníků Rudolf Daňo připomněl, že se jednalo o těžkou dobu, kdy byla v sázce existence našeho národa. „Na jedné straně se národ nesmířil s chystaným osudem, což projevoval různými formami odporu. Naproti tomu fašisté používali všechny metody potlačení tohoto odporu – koncentrační tábory, vraždění vlastenců střílením, oběšením i upalováním zaživa. Vraceli do moderní doby krutý středověk,“ oživoval vzpomínky na drsnou dobu, jejímž typickým obrazem byly i události v Lískovci, Rudolf Daňo.