Jak by viděl Masaryk Evropu?

„V procesu vzniku republiky je úloha prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka nezpochybnitelná. Jeho zásluhy od prvních desetiletí svobodného státu, kdy se mu dostalo vděku a hovořilo se o něm jako o prezidentovi Osvoboditeli, byly časem zamlčovány, protože se staly z různých důvodů pro tehdejší mocipány nepřijatelné. Musela uběhnout další desetiletí, než se 28. říjen 1918 mohl opět připomenout jako den národní hrdosti. Podobně, jako se střídaly roky úcty s léty zatracování prvního československého prezidenta, tak se měnilo pojmenování naší republiky během téměř stoletého vývoje její existence,“ připomněl v proslovu primátor Michal Pobucký, který nabídl rovněž zamyšlení, jak by obraz současné Evropy tento politik, pedagog a filozof vnímal. „Třeba by rád Evropanům zopakoval to, co kdysi napsal. „Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie.“ A tisícům obyvatel Afriky a Blízkého východu, kteří svou vidinu mírumilovnějšího, šťastnějšího domova spojují s evropskou pevninou, možná by připomenul povinnost mužů chránit své domovy a rodiny tam, kde se narodili. A tamějším vládám třeba by vzkázal, aby se vší zodpovědností spravovaly věci veřejné tak, aby nezůstaly osamoceny jen se svou mocí v zemích vylidněných, zdevastovaných, prázdných.“
Věnce a kytice k památníku byly položeny zúčastněnými s vědomím, že více než čtvrt století žijeme ve svobodné zemi a měli bychom se radovat, že můžeme žít slušně a spokojeně. „Musíme ctít a vážit si naší minulosti nejen kvůli nám samým, ale také kvůli našim dětem,“ uzavřel primátor.