L. Uher zažil nejhorší vynášku a sestup z výškového tábora

„Od rána jsme sestupovali z C2, je to šílený kus cesty. Dopoledne jsme v mlze i trochu kufrovali a nevěděli, jak trefit do C1. Zapomněli jsme GPSku a orientaci komplikovala také sněhová vánice. Přeskakovali jsme asi 5 hlubokých bezedných děr, což bylo hodně nepříjemné. Nakonec jsme ale nějak C1 našli, i díky tomu, že se na malou chvíli udělalo okno, oblačnost se protrhala a my jsme se zorientovali. Jinak to místy vypadalo, že se zahrabeme do záhrabu, protože nemá cenu kličkovat mezi trhlinami,“ píše Libor Uher na stránkách expedice http://www.rajpneu.cz/dhaulagiri/

Teď je expedice v základním táboře, kde bude několik dní odpočívat a nabírat síly na další výstup a budování posledního výškového tábora C3. Libora Uhra trápí zažívací potíže, tři dny při cestě do výškového tábora nic nejedl, aklimatizace pro něj tedy není bezproblémová. 

„Příště se pokusím vzít si sebou ze základního tábora uvařenou polévku, slepičí vývar do termosky a nahoře si to jen ohřeju. Zkusíme nějaké nové výškové jídlo. Ono to, co člověku nahoře jede a co ne, je vždy jiné a zjistí se to až nahoře, když už je pozdě a nedá se to už nijak změnit,“ píše Libor Uher.

Expedice má v plánu vstoupit na vrchol „Bílé hory“ do 28. května. Domů budou odlétat z Káthmándú 5. června.