MAPOVÁNÍ CHŘÁSTALA POLNÍHO

Archiv

MM F-M

12. 7. 2012

Vyskytuje se u Vás chřástal polní? Pomozte nám s mapováním

Možná jste někdy v noci z nepokosené louky nebo obilného pole zaslechli zvláštní silný stále stejný hlas ozývající se skoro bez přestávky. S největší pravděpodobností se jednalo o ptáka – chřástala polního.

V letošním roce bychom Vás chtěli požádat o spolupráci s mapováním tohoto zajímavého nočního druhu v našem kraji. Mapování je v kostce velice jednoduché – stačí si vytipovat vhodné lokality např. kolem Vašeho bydliště a po soumraku nebo kdykoli během noci si zde zajít na procházku, poslouchat noční přírodu a sledovat, zda právě neuslyšíte tajemného chřástala.

Kdo je to chřástal polní (Crex crex)?

Chřástal polní je tažný ptačí druh z řádu krátkokřídlých s noční aktivitou a skrytým způsobem života podobným křepelce. Hnízdí nejčastěji na loukách nejlépe s mokřinami, někdy s remízky, ale také v obilných polích či vojtěšce nejčastěji nad 2 ha. Aby byl před predátory ukryt, obsazuje jen porosty s výškou nad 20 cm (nízký trávník mu nevyhovuje). Chřástala polního jen tak snadno neuvidíme, za to samce uslyšíme a snadno poznáme podle jeho nezaměnitelného hlasu, znějící jako jeho vědecké jméno – Crex crex (hlas si můžete poslechnout na stránkách Českého rozhlasu, Hlas pro tento den). Hlas je silný a v noci se může nést i na vzdálenost jednoho kilometru. Hlasem hájí teritorium a láká samici. Často se může na jedné louce, pokud je dostatečně velká, ozývat 2 a více samců najednou (pozor často mate ozvěna!). Chřástal polní je polygamní druh, tzn. jakmile samice zasedne na vejcích, samec ji opouští a hledá jiný vhodný biotop, který začne svým hlasem obhajovat a vábit další samice. Pak se již z původní lokality neozývá, ale existuje pravděpodobnost, že je od této chvíle toto místo obsazené samicí sedící na hnízdě. Samice nasadí kolem 10 vajec, na kterých sedí tři týdny. Po vylíhnutí mláďata opustí hnízdo a v jeho blízkosti se o ně samice stará ještě přibližně 12 dní. Pak se mláďata osamostatní a samice může hnízdit podruhé. Dospělí i mláďata se živí hmyzem, který sbírají na zemi.

Jak správně mapovat?

Vyberte si oblast, kterou chcete zmapovat (např. kolem silnice při cestě do práce, kolem vašeho domu, chaty apod.).
Mapovat můžete od poloviny května do poloviny července, přičemž největší aktivita je do konce června.
Mapuje se v noci bez deště a silného větru (samci se často ozývají po celou noc 23:00-4:00, za soumraku začínají – takže se nemusí všichni hned ozývat, někdy je uslyšíte i přes den).
Pokud neposloucháte permanentně (při chůzi nebo jízdě na kole), dělejte zastávky vždy po 500 m a 5 min. na stanovišti poslouchejte. Pokud jedete autem, vypněte motor a vystupte z auta pro co nejlepší poslech.
Ozývajícího se samce se pokuste co nejpřesněji zakreslit do mapy.
Zapište typ porostu u pozitivního záznamu (např. neposečená louka, dlouhodobě nesečená louka s náletem, obilí, vojtěška).
Pokud máte možnost, proveďte u pozitivních záznamů druhou kontrolu po 14 dnech a uveďte se zákresem, zda jste na těchto místech chřástala zase slyšeli/neslyšeli a zda porost byl posečen/neposečen.
 

Pokud máte i náhodný záznam odkudkoli, můžete nám jej také zaslat

Proč mapujeme?

Chřástal polní patří dle naší legislativy mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený. Je chráněný také evropskou legislativou. Tento druh početně ubývá v důsledku intenzivního zemědělského hospodaření a rozmachu novostaveb na zemědělských plochách. Výsledky nám mohou říci, kolik chřástalů polních u nás máme, kde se chřástali ještě vyskytují, zda se soustřeďují do určitých jádrových oblastí apod. Tato data lze pak využít pro jeho ochranu.

Jak výsledky zapsat a kam poslat?

Výsledky zakreslete do ortofotomapy (třeba z www.mapy.cz) např. v programu Malování (je součástí každého Windows). Pokud jste mapovali určitou oblast, vyznačte i oblast, ať víme, co jste procházeli a kde jste chřástala slyšeli/neslyšeli.
Pozitivní záznamy označte např. bodem, křížkem (co bod, to jeden samec)
Z mapy musí být jasné, o jakou lokalitu se jedná (název blízkého města apod.), datum návštěvy. U pozitivních nálezů poznámka o jaký typ porostu se jednalo.
Výsledky se svým jménem a kontaktem pošlete jednotlivě nebo souhrnně nejlépe na emailovou adresu: jana.kristianova@nature.cz nebo poodri@nature.cz nebo případně poštou: AOPK ČR, Správa CHKO Poodří a KS Ostrava, Trocnovská 2, 702 00  Ostrava nejpozději do 15. 8. 2012.

Děkujeme za Vaši pomoc, zájem o přírodu a přejeme zajímavé noční putování za chřástalem. Vyhodnocení Vašich výsledků si budete moci prohlédnout na těchto stránkách od poloviny září.