Město chce zatraktivnit zeleň

„Dnešní prezentace vychází ze snahy zrevidovat určitá území, co se týče zeleně a veřejného prostoru, kdy máme vůli to někam posunout, ačkoliv Frýdek-Místek představuje bohužel komplikované území, s dělící řekou, průtahem, železnicí, které jej trochu mrzačí. Ale my ho máme rádi, takže ty vrozené dispozice i necitlivé zásahy chceme překonat. Budeme doufat, že nám to další generace nevyčte,“ shrnul snažení radnice o větší atraktivitu města náměstek primátora Jiří Kajzar.

„Jsem rád, když něco takového slyším od politiků, je to pak úžasný odrazový můstek pro změnu. Je pravda, že město Frýdek-Místek je trošku postižené, už do začátku dostalo od sudiček těžký úkol – v podstatě dvě země, dvě města, rozdělená řekou. Ono se to nezdá, ale v myslích lidí je to zakořeněné a dohromady město nekomunikuje, jak by mělo. V době, kdy je snaha Frýdek s Místkem opravdu propojit, jsme přijeli se studenty, aby se objevily nové myšlenky, neotřelé věci, nezatížené místním pohledem, zkrátka nový vítr,“ reagoval krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík, pod jehož vedením workshop Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně „Hledání vize a koncepce veřejných prostorů a zeleně statutárního města Frýdku-Místku“ proběhl. Studenti proběhli město, vyhodnotili jednotlivé věci, oslovovali místní občany a dokonce natočili film, aby byly jejich závěry co nejautentičtější.

„Předkové se ve Frýdku-Místku nebyli schopni vypořádat s terénem, dnešní doba ale přináší jiné možnosti, jak překonat bariéry, přírodní reliéf, průtah i řeku, u níž je výhodou, že je kolmá ke komunikaci, protože velice často nábřeží likviduje souběžná doprava,“ upozornil Krejčířík. Právě v řece Ostravici viděli studenti obrovský potenciál, protože na ně působila velice přírodně, a podle nich je velmi důležité usnadnit k ní přístup, přičemž nabídli také konkrétní řešení a prvky i inspiraci odjinud.

„Jsme rádi, že jsme se u odborníků dočkali pochvaly z hlediska nadstandardní údržby zeleně a zajímavé vegetace, na druhou stranu si uvědomujeme, že v dnešní době potřebuje ozvláštnit, že město potřebuje přijmout nějakou vizi, která by podpořila propojení dvou městských částí,“ říká primátor Michal Pobucký.

„Zeleň tu nemá potřebný výraz, lidé prochází něčím, nezastaví se, radši proběhnou – to je největší bolest, že člověk nemá důvod v takovém prostředí pobývat a utíká pryč. Přitom potřeba lidí je tu evidentní, dělají si třeba sami předzahrádky,“ všiml si Přemysl Krejčiřík.

Studenti se kromě nábřeží řeky Ostravice zabývali i Místeckým a Frýdeckým lesem, které jsou velmi kontrastní. Zatímco Frýdecký les působí příjemně a všichni si v něm umí představit doplnění dalších aktivit, pro Místecký, poznamenaný přítomností vojenské posádky, měli studenti výrazy jako „bubákov“, „největší problém katastru“ a brali jej jako dobrou scénu k natáčení hollywoodského hororu, ačkoliv jen kousek od něj se nachází i jimi obdivovaná rekreační oblast Olešné.

Zahradní architekti se věnovali také budovám Slezanu a způsoby, jak podtrhnout industriální historii města. „Zeleň by dokázala spojit některé slezanské budovy a určitě se za ně nestyďme, Evropa vyrostla na průmyslu, to je prostě naše historie. Proto i vyhlídka od Frýdeckého zámku by si zasloužila skutečný výhled na město, byť v zorném poli jsou průmyslové budovy. Pořád lepší než přerostlé stromy zabraňující výhledu,“ otevřel další téma Přemysl Krejčiřík. V této souvislosti si vyslechl, jak úředníci odboru životního prostředí musí s veřejností o každý strom doslova bojovat, přičemž ve většině případů stojí proti sobě dvě nesmiřitelné skupiny, kdy jedna trvá na vykácení, další je rezolutně proti. „Jakákoliv koncepce, jejíž součástí je kácení velkých stromů, je obrovský problém. Lidé nevnímají město koncepčně, vždy jen jako problém blízkého okolí domu. Dva tábory se objevují prakticky vždycky, protože typický občan chce u sebe stromy pokácet, ale o sto metrů dál by je klidně bránil vlastním tělem,“ svěřil se se zkušeností magistrátu Jaroslav Zezula, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

Jako velmi hodnotné a podnětné dodané podklady a závěry hodnotí hlavní architektka města Milada Baumannová. „Studenti pod odborným vedením přišli ve vytipovaných lokalitách s návrhy pro různé typy návštěvníků, s ohledem na specifické funkce jednotlivých lokalit, vše doplnili inspiračními fotografiemi a určitě jejich práci využijeme i při zpracování studií, které připravujeme společně se Slezanem,“ ujistila Milada Baumanová, která se se zahradními architekty i vedením města shoduje v potřebě vybudovat ve městě co nejvíce „zelených oáz“, jakýchsi „zelených pokojíčků“ se specifickou atmosférou v různém duchu.