Město si připomenulo hrdinský čin vojáků

Frýdek-Místek je jedním z mála měst, které si pravidelně připomínají historicky tragický březen roku 1939. Má k tomu pádný důvod navíc. Hrdinský odpor vojáků v Czajankových kasárnách, kteří se jako jediní v republice postavili otevřeně na odpor německým okupantům. V pátek 14. března se u památníku v blízkosti ulice pojmenované právě po hrdinském 8. pěším pluku setkali ti, kterým leží na srdci, aby hrdinský odkaz vojáků nezapadl v tempu doby. Náměstek primátorky Petr Cvik připomenul politickou situaci v roce 1938, důsledky Mnichovské dohody a tehdejší Československo s pověstí ostrůvku demokracie ve střední Evropě. „V úterý 14. března 1939 pochmurné počasí jako by upozorňovalo, že čas právě odpočítává poslední hodiny okleštěné Česko-Slovenské republiky. Hitler se chystal v Berlíně důrazně doporučit prezidentu Emilu Háchovi podepsat souhlas s vytvořením Protektorátu Čechy a Morava. Německá armáda začala obsazovat Ostravsko. Příjezd příslušníků wermachtu a polního četnictva také do tehdejšího Místku překvapil nic netušící obyvatelstvo stejně jako vojína na stráži před bránou někdejší Czajánkovy textilní továrny, kde byla kasárna 3. praporu 8. pěšího pluku slezského. Zastupující velitel kasáren Karel Pavlík dal pokyn k obraně. Hrdinný odpor vojáků zůstal ojedinělý a je navždy zapsán do dějin německé okupace Čech a Moravy,“ přiblížil historické skutečnosti Petr Cvik. Zúčastnění si vyslechli hymnu a vzdali hold především kapitánu Pavlíkovi, kterému neohroženou obranu kasáren Němci nezapomenuli. Aby taky ano, když incident pro Němce znamenal až 18 mrtvých a řadu těžce zraněných. Kapitán Karel Pavlík byl popraven v koncentračním táboře, jeho přítel z místeckých kasáren Karel Martinek rovněž prošel koncentračním táborem, ale trpěl i po válce, kdy byl v 50. letech politickým procesem odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 15 let. Dnes už podobný postoj nehrozí, ale i nezájem a zapomnění na tyto hrdiny by vojáky z místeckých kasáren bolely. I proto radnice spolu s bojovníky za svobodu dbá, aby se historická válečná data rok co rok připomínala. „Pohnutá historie spjatá s pomníčkem, u něhož se každoročně scházíme, si naši pozornost zaslouží. Přál bych si, aby lidé míjeli s úctou každý takový památník, jenž připomíná odvahu těch, kteří obětovali často i to nejcennější, co měli. Svůj život neváhali položit za svobodu svou i za svobodu vlasti. Patří jim naše aspoň symbolické poděkování květinami,“ uzavřel svůj proslov před památníkem náměstek primátorky Petr Cvik.