Město spojilo síly s památkáři

U budovy bývalé přádelny bavlny firmy Adolf Landsberger v Místku na Nádražní ulici byla již dokonce povolena demolice a město, ani stavební úřad a v současné chvíli ani Národní památkový ústav nemá žádnou kompetenci, jak srovnání se zemí zabránit. „Majitelem je soukromá firma a ta chce objekt zbourat bez dalšího konkrétního záměru. Městu se nasazuje psí hlava, jsme první na ráně, ale město nemá žádnou pravomoc podobným činům zabránit. My jsme o dalším osudu nemovitého majetku Slezanu opakovaně jednali se zástupci vlastníka, nikdy jsme však nedostali žádnou konkrétní nabídku k nemovitostem, o které jsme projevili zájem,“ upřesňoval náměstek primátora Dalibor Hrabec. Zástupci Národního památkového ústavu připustili, že chyba je obecně na straně památkové péče, která nedokázala budovu ochránit. „My jsme byli postojem krajského úřadu a ministerstva kultury velmi překvapeni, že se v daném případě nejedná o architekturu hodnou ochrany. Argument, že tyto budovy nemají využití, je lichý, protože máme spoustu příkladů z Anglie, Francie, Německa, ale i Polska, kde se k podobnému dědictví přistoupilo úplně jinak – s nejrůznějším využitím od muzea, přes reprezentativní sídlo až po tržnici. Průmyslové stavby se bohužel ještě netěší takové ochraně jako třeba objekty historického jádra měst, ale my musíme podobným kauzám předcházet, proto jsme přišli za vámi, abychom si řekli, co ještě můžeme podniknout, abychom zabránili demolici přádelny, případně abychom ochránili další budovy tohoto souboru ve Frýdku-Místku, který je unikátní a je středoevropského, ne-li evropského významu,“ prohlásil památkář Miloš Matěj. Ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula potvrdil, že kromě snahy o zvrácení demoličního rozhodnutí ústav provede podrobný rozklad situace, aby se podobné nemohly opakovat. Současně se s primátorem Michalem Pobuckým po konzultaci se zástupci stavebního úřadu, kteří potvrdili nulovou šanci v dané chvíli do demolice zasáhnout, protože pro to nejsou žádné zákonné podklady, dohodl na společném postupu, který vyústil v zaslání dopisu na ministerstvo s cílem znovu zahájit správní řízení a najít řešení, jak historické budovy spjaté s textilním průmyslem ve Frýdku-Místku ochránit. V něm se mimo jiné píše: „Vážený pane ministře, obracím se tímto na Vás se žádostí o zahájení řízení o prohlášení za kulturní památku pro ohroženou budovu přádelny bavlny firmy Adolf Landsberger a zároveň o další kroky, které by vedly k ochraně průmyslového dědictví Frýdku-Místku, a to buď formou plošné památkové ochrany (rozšíření stávající městské památkové zóny Frýdku, případně vyhlášení nové památkové zóny pro dříve průmyslovou část města v okolí železniční stanice Frýdek-Místek, zahrnující většinu výše uvedených budov), nebo o nové otevření řízení o prohlášení za kulturní památku pro další objekty…“

„Postoj měst, v nichž se historické budovy, hodné ochrany, nachází, je pro ministerstvo důležitý, proto jsem rád, že jsme se ve Frýdku-Místku domluvili na společném postupu,“ ocenil ředitel ostravského Národního památkového ústavu Michal Zezula.