Mezinárodní den mokřadů

Co je to mokřad?

Ramsarská úmluva definuje mokřad jako: „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“. Pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera a slaniska.

Význam mokřadů

Mokřady se významně podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem (tzv. evapotranspirací), který spotřebovává většinu tepla ze slunečního záření dopadajícího na mokřadní lokality, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech).

Mokřady poskytují stanoviště jinde se nevyskytujícím nebo vzácným druhům rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Velká diverzita (druhová pestrost) mokřadních stanovišť jde ruku v ruce s velkou druhovou rozmanitostí, zejména mezi vodními a suchozemskými živočichy a vodními řasami a sinicemi. V neposlední řadě jsou rašeliniště, vrchoviště i slatiniště také významným úložištěm uhlíku, odebraného rašeliništními rostlinami při fotosyntéze z ovzduší. Význam mokřadů je tedy i ve zmírňování klimatických změn.

Mokřady v České republice

Česká republika se jako smluvní strana Ramsarské úmluvy snaží chránit a udržitelně využívat mokřady na svém území. Od srpna 2014 běží na Ministerstvu životního prostředí projekt podpořený z tzv. norských fondů: Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky. Má zmapovat současný stav mokřadů ČR, včetně jejich rozlohy a rozšíření, a zlepšit znalosti a povědomí veřejnosti o nenahraditelné úloze mokřadů v krajině. Na projektu se podílí šest partnerských organizací včetně AOPK ČR. Ta vytvořila elektronickou databázi mokřadů ČR, která je v současnosti naplněna dostupnými daty a připravena k doplňování na základě výsledků z terénního výzkumu. Od dubna by měly být informace z databáze přístupné také široké veřejnosti. 

V České republice je na Seznam mokřadů mezinárodního významu zapsáno 14 mokřadů, jejichž celková rozloha je 635 kilometrů čtverečních a tvoří zhruba 0,8 procenta plochy ČR. Patří mezi ně:

• Šumavské rašeliniště – 3371 ha
• Třeboňské rybníky – 10 165 ha
• Břehyně a Novozámecký rybník – 923 ha
• Lednické rybníky – 665 ha 
• Litovelské Pomoraví – 5122 ha
• Poodří – 5450 ha
• Krkonošská rašeliniště – 230 ha
• Třeboňská rašeliniště – 1100 ha
• Mokřady Dolního Podyjí – 11500 ha
• Mokřady Liběchovky a Pšovky – 350 ha 
• Podzemní Punkva – 1.57 ha
• Krušnohorská rašeliniště – 11224 h 
• Horní Jizera – 23 km2Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa – 32 km2