Obhájci radních torpédovali znalecký posudek

Obhájci především neustále upozorňovali na to, že znalecký posudek neodpovídá zadání, kdy měla být stanovena cena v místě a čase obvyklá, ale VUT stanovovalo cenu v posudku na základě skutečně realizovaných a fakturovaných prací realizujících firem. „Přitom jakým způsobem firmy se zakázkou naloží, jsme samozřejmě jako radní předem nemohli vědět. Pro nás bylo směrodatné, že o zakázky se ucházelo čtrnáct různých firem, z jejichž cenových nabídek, které byly všechny v úplně jiné cenové hladině, než ke které došli zpracovatelé z VUT, jsme vybrali tu nejlevnější. Všechny firmy se se svými cenami pohybovaly úplně někde jinde, protože při čištění příkop po povodních musely počítat s nebezpečným odpadem a vyšší cenou, kterou tím pádem za něj zaplatí na skládkách,“ vysvětluje primátor Michal Pobucký. U soudu se přitom stejně jako při předešlém líčení svedl absurdní boj o to, zda v roce 2010 byly, či nebyly povodně. Aby v tom měl státní zástupce Ladislav Hradil jasno, přečetl mu jeden z obhájců dokument, kterým tehdejší hejtman Jaroslav Palas vyhlašoval stav nebezpečí pro třináct obcí kraje, mezi nimiž figuroval i Frýdek-Místek. Ani to státního zástupce Hradila nepřesvědčilo a tváří v tvář tomuto důkazu znovu prohlásil, že „žádné povodně nebyly“. Když obhájci následně navrhli předvolat přímo hejtmana Palase, aby vnesl do celé záležitosti jasno, reagoval soudce Ondřej Běčák, že toho není potřeba, protože „vše je zjevné“. Otázka povodní je přitom zásadní. Podle stanoviska ministerstva životního prostředí mělo být totiž při odstraňování následků povodní se vzniklým netříděným odpadem nakládáno z důvodu předběžné opatrnosti jako s nebezpečným odpadem, protože povodňový odpad může být kontaminován patogenními mikroorganismy, ropnými nebo jinými nebezpečnými látkami, které se mohou odrážet na zdraví lidí.  

Také bylo u soudu zdůrazněno, že odpovědnost, jak zařadit odpad, padá na osobu, která provádí čištění, nikoliv na zadavatele, kterým bylo Statutární město Frýdek-Místek. Firmy tedy v položkových rozpočtech počítaly s vyšším skládkovným, zatímco státní zástupce Ladislav Hradil na tento nebezpečný odpad nahlíží jako na „obyčejnou zeminu“. I proto předložil soudu až při včerejším jednání nový materiál, který vydával jako další „důkaz“, z něhož mělo vyplynout, že výkopek z příkopů je obyčejná zemina, pokud radnice neprovedla žádnou chemickou analýzu.

„Opravdu nerozumím, proč to státní zástupce předkládá až v tuto chvíli, kdy mají zaznít znalecké posudky. Mluvil o tom už v prosinci, že naše posudky jsou špatné, protože on ví něco navíc, ale přišel s tím až dnes. Beru to jako podraz, že tají před obhajobou něco, co je podle něj zásadní. Jím přednesenými technickými podmínkami ministerstva dopravy přitom nejsme nijak vázáni,“ zlobil se u soudu primátor Michal Pobucký. „Senát si je vědom, že to není zákonná norma, ale listina jako každá jiná. Nepovažuji to za zásadní otázku, že by byly odloženy výslechy znalců,“ uklidňoval jej soudce Ondřej Běčák, který postup státního zástupce hájil s tím, že má nárok k taktizování, protože „jeho úmyslem je odsoudit“. „Ano, bohužel, ten úmysl je zjevný. A to od samého začátku, ačkoliv státní zástupce má shromažďovat důkazy svědčící o vině, ale i nevině obviněného, aby nedocházelo k nedůvodnému postavení obviněného před soud, jako je tomu v našem případě. O jeho úmyslu nejlépe svědčí už nedostatečné podklady pro VUT, kterému doslova zatajoval některé dostupné podklady,“ upozorňuje primátor Michal Pobucký. V průběhu torpédování znaleckého posudku obžaloby se totiž ukázalo, že zpracovatelům z VUT nebyly policií poskytnuty nabídkové ceny 14 různých firem ani jejich položkové rozpočty. Podklady si nevybírali z policejního spisu, byli odkázáni jen na to, co jim policie poskytla. Tým pochopitelně nikdo neupozornil na fakt, že se jednalo o první čištění příkop po povodních. Obhájci se dlouze vymezovali vůči postupu znalců VUT hlavně proto, že ti vycházeli čistě z fakturací realizujících firem, které ale rozhodně neměli k dispozici radní v okamžiku, kdy o zakázkách rozhodovali. „Zadání bylo určit cenu obvyklou za čištění a hloubení, jaký vliv na to má fakturace?“ ohrazovali se obhájci vůči nulovým položkám v rozpočtu. „Proč je v posudku nula za čištění propustků? Když to není ve fakturaci, tak to neumíte spočítat?“

Vzhledem k pokročilému času, kdy další dva posudky se vůbec nedostaly na pořad jednání, soudce Ondřej Běčák rozhodl, že se ke znaleckým posudkům vrátí zřejmě v květnu a poskytne znalcům z VUT kompletní spis, a tedy relevantní podklady, které umožní posudky eventuálně dopracovat. „Podklady asi pro vás zdaleka nebyly ideální, aby se vám to dobře obhajovalo,“ připustil na závěr soudce Běčák. „Někdo by se měl zamyslet nad tím, jak takový znalecký paskvil, ze záměrně nedostatečných podkladů, může stačit na to, aby se dostala celá rada před soud,“ uzavřel primátor Michal Pobucký.