Pietní akt v Lískovci

K trestu smrti byli před 73 lety odsouzeni slévač Josef Lichnovský, hutník Zdeněk Žáček, zemědělský dělník Jan Ermis, dělník Josef Drozd a krejčí Bohumír Janáček.

Podle Němců se měli dopustit velezrádných činů, a měli provést destrukci na železniční trati, což nebyla pravda. Za vším stál tehdy brněnský kriminální rada Kozlovský, který se nemohl smířit s neúspěchy svých akcí proti partyzánům a čekal na vhodnou příležitost k pomstě. Po destrukci na železnici nechal popravit pro výstrahu nevinné.

Pozn.:
Okolnosti osudného 3. září 1943 – o půl čtvrté odpoledne tehdy nacisté provedli veřejnou popravu pěti mladých mužů, z nichž nejmladšímu bylo 22 a nejstaršímu 28 let. Dříve než byla poprava oběšením vykonána, po celém kraji byla zveřejněna německo-českými plakáty Vyhláška, podle níž z příkazu Karla Hermanna Franka byli odsouzeni k trestu smrti slévač Josef Lichnovský, hutník Zdeněk Žáček, zemědělský dělník Jan Ermis, dělník Josef Drozd a krejčí Bohumír Janáček. Historikové a pamětníci ovšem ví, že ve skutečnosti se brněnský kriminální rada Kozlovský nemohl smířit s neúspěchy svých akcí proti skupině Jiskra a skupině štramberských partyzánů. A tak čekal na vhodnou příležitost k pomstě. Ta se mu naskytla 1. září 1943, kdy skupina Bílá lvice provedla destrukci na železniční trati nedaleko nádraží v Lískovci. Po výbuchu Kozlovský požádal nadřízené o souhlas k provedení popravy pro výstrahu.