Zima je za námi

Vážení občané,
konečně máme za sebou předlouhou zimu (doufám, že v půli dubna už si to můžu troufnout definitivně říct) a před námi je období příjemnější. Takovým tím definitivním zlomem v počasí i v náladě lidí bývají tradičně Velikonoce, ovšem ty letošní jako by chtěly udělat za letošní extrémní zimou ne tečku, ale vykřičník, a nadělily nám mimořádnou sněhovou kalamitu.
Věřím, že většina z vás dokázala vyhodnotit, že příděly sněhu byly natolik mimořádné, že rozhodně nemohlo být v silách technických služeb postarat se o to, aby nikdo z obyvatel města nemusel vzít do rukou lopatu. Ačkoliv i dotazy novinářů byly formulovány chápavě v tom duchu, že si uvědomují, že prohrnutí množství sněhu znamená vytvoření bariér u aut zaparkovaných nebo že při takové kalamitě nelze odklízet sníh na všech místech najednou, jejich výstupy už tak smířlivé nebyly. Přiznám se, že nechápu, jak mohou s klidným svědomím anonymně citovat člověka, který spojí vulgarismus s „našimi daněmi“ a formulací „když trochu nasněží, nejsou tady“, aby o pár řádků níž bylo naspáno, že se musel vypořádat i s metrovým valem.
Vážení občané,
přejme si do dalších dní co nejvíce slunce, kterého se nám dlouhé měsíce nedostávalo, abychom nabrali sílu vypořádat se s dalšími překážkami, které život přináší. Ty sněhové snad už pominuly.