Ceny statutárního města Frýdku-Místku za rok 2015

K předání cen primátorem Michalem Pobuckým došlo u příležitosti Festivalu partnerských měst minulý pátek 9. září. Ocenění se zúčastnili osobně, pouze za Přemysla Kubalu, který v tu dobu bojoval i v 42 letech o titul mistra České republiky v plážovém volejbale, přebíral cenu otec Milan, který je sám paralympijským medailistou a pochválil syna, že „drží linii“.

Olga Tlučková

Letos pětadevadesátiletá jubilantka Olga Tlučková se narodila 10. září 1921 v Bruzovicích jako dcera Viktora Kocycha, vojáka z povolání. Oba rodiče byli velmi aktivní ve své obci. Právě Bruzovice a sousední Sedliště se staly místem životního příběhu Olgy Tlučkové a též inspirací pro její příští literární a výtvarnou činnost.

Ještě v předškolním věku začala vymýšlet první veršíky. Navštěvovala školu v rodné obci, pak ve Frýdku-Místku, v Českém Těšíně, Ostravě a v Brně, kde studovala Učitelský ústav ke vzdělání učitelek odborných škol pro ženská povolání. Jako mladá učitelka nastoupila v Jičíně v Čechách. Po válce požádala o přeložení do Frýdku-Místku. Pak byla zrušena škola pro ženská povolání, a proto další léta působila na jiných školách.

V roce 1954 ze školství odešla. Věnovala se nejen domácnosti a výchově dcery Jany, ale ve svém bydlišti v Sedlištích pomáhala při všech kulturních akcích. Jako výtvarnice se angažovala při pořádání výstav a školních akademií, kde uplatnila též dramaturgický talent. Malovala plakáty, pozvánky, pamětní listy, působila v národopisném souboru Sedlišťané, vystupovala s divadelními ochotníky. Slovem i kresbou zachytila okolní život i se svými spoluobčany z Bruzovic a Sedlišť. Nezapomněla na ně i po přestěhování do Frýdku-Místku. S manželem navštěvovala Olga Tlučková sedlišťský vlastivědný kroužek a klub důchodců, pak již sama po smrti manžela.

S klubem důchodců účinkovala na různých slavnostech nebo ve Frýdeckém zámku, psala kabarety, režírovala, dělala výpravu. Její vtipné rýmovačky, vesměs úsměvné, ale i kritické ve spisovné češtině a též v nářečí, tzv. ponašimu, se staly velmi populární zvláště u starší generace. Svými příspěvky bavila čtenáře různých občasníků, také posluchače rádia. Verše psala pro pobavení i poučení. Často je sama přednášela, např. na setkáních členů Literárního klubu Petra Bezruče nebo Matice Slezské, jejíž činnost pomáhala v roce 1990 obnovovat.

Laštinu paní Tlučkové obdivoval hudební skladatel, pedagog, dramatik a spisovatel Ilja Hurník, s jehož rodinou neúnavná seniorka udržovala písemné kontakty. Její básně v nářečí vyšly v humorné sbírce Sklodanky, sbírka básní, říkanek a písniček Z našeho kraja vyšla roku 2005. Matice Slezská vydala v roce 2011 další brožuru Slezské zemi, tentokrát s číslem XXIV, která nabídla tvorbu Olgy Tlučkové jako sbírku Slezsko jedna báseň.

Na dotaz, zda ví, kolik napsala veršů, říká, že jich bylo asi několik tisíc. A o sobě jubilantka prozrazuje, že byla naivně idealistická od mládí a zůstala jí do 95 let.

Jaromír Polášek

Rodák z Frýdku-Místku Jaromír Polášek (nar. 1961) se po absolvování Gymnázia Petra Bezruče stal v roce 1981 zaměstnancem někdejšího Okresního vlastivědného muzea. Studium oboru muzejnictví, organizované tehdy muzeologickým kabinetem v Praze, studoval při zaměstnání. Na Univerzitě Palackého pak absolvoval distančně andragogiku (výchova a vzdělávání dospělých).

Během svého 35letého působení v muzeu Jaromír Polášek prošel řadou pracovních funkcí – od průvodce, odborného referenta, přes kurátora sbírek až po ředitele a od roku 1996 do současnosti lektora odborných kurzů Muzea Beskyd Frýdek-Místek. Jeho odborná činnost obnáší práci ve sdruženích věnujících se regionální historii a archeologii. Např. od roku 1983 pracoval jako tajemník, pak předseda Beskydské muzejní a vlastivědné společnosti ve Frýdku-Místku. Do loňska byl členem výboru České archeologické společnosti, v letech 1998–2014 místopředsedou a předsedou její pobočky pro Moravu a Slezsko.

Pro veřejnost uvedl asi 1200 přednášek a pro školy 6 500 popularizačních přednášek. Připravil na 700 odborných exkurzí, vycházek a zájezdů, od roku 1992 se podílel na realizaci nově vzniklého projektu Seniorgymnázium ve Frýdku-Místku.

V rámci výzkumné činnosti se Jaromír Polášek zaměřuje na dokumentaci proměn lidských sídel a krajiny v beskydské oblasti, zabývá se nedestruktivním archeologickým průzkumem zaniklých industriálních objektů v oblasti Moravskoslezských Beskyd, judaistickou problematikou, historií dřevěných sakrálních staveb na Moravě a ve Slezsku, historií beskydské turistiky, dokumentuje lidovou slovesnost.

Je autorem přibližně 90 výstav a expozic v řadě muzeí, galerií a památníků. V minulosti to byla např. výstava Stará škola, Pozdrav z Frýdku-Místku, Proměny Frýdecko-Místecka v letech 1880–2000, Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide…, Ve stínu frýdecké synagógy, Historie turistiky v Beskydech. Z posledních let to byly výstavy Zmizelý Frýdek a Místek, Historické motocykly – Člověk a stroj, Vánoční pozdrav dříve a dnes, Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku a další.

Rozsáhlá publikační činnost Jaromíra Poláška zahrnuje též knižní práce, které vznikly ve spolupráci s dalšími spoluautory, např. v roce 2009 to byla kniha Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí. Mnohé publikace vydal s manželkou Jiřinou, např. Pověsti a legendy Moravy a Slezska, Moravskoslezské pohádky, Moravskoslezské pověsti, Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska, Pověsti z hukvaldského hradu a okolí, Pověsti z tajemného Štandlu a okolí, Frýdecké pověsti aj. Je též autorem asi 50 odborných článků a studií z oboru archeologie, regionální historie, muzejní andragogiky a židovské problematiky. Na 450 jeho popularizačních článků vyšlo v regionálním tisku a ve sbornících. Pravidelně spolupracuje s rozhlasem a televizí. Mezi dokumenty najdeme např. Příběh mumií, Chrámové dřevěnice, Jan Karafiát, Šumný Frýdek-Místek, Dřevěné evangelické modlitebny, Dřevěné kostely v Beskydech – Hájek, Sedliště, Prašivá, Vánoce dříve a dnes, Záhady z oblasti Beskyd.

Od loňska Jaromír Polášek řídí komisi rady města pro obnovu kulturních míst, historických památek a významných lokalit ve Frýdku-Místku. Je předsedou Old Fiat Clubu Frýdek-Místek, mimo jiné také organizuje setkání majitelů historických automobilů a motocyklů. Jeho zájmové a především profesní vytížení je velké, a tak jen málo času mu zbývá na sběratelskou činnost, které se věnuje i jako člen klubu filokartistů. Spolu s manželkou se již 13 let starají o opuštěné kočky, neboť město Frýdek-Místek podobné zařízení nemá. V malém útulku manželů Poláškových nyní žije nebo dožívá s poraněním nebo hendikepem 17 koček, které jejich majitelé opustili.

Přemysl Kubala

Volejbalista Přemysl Kubala se narodil ve Frýdku-Místku (1973). Jeho sportovní začátky však byly spojeny s gymnastikou, které se věnoval od šesti do deseti let, pak svůj zájem soustředil na fotbal a od 15 let již na volejbal.

Vysoký kluk, nyní se svými 202 cm, byl přímo předurčen k volejbalu. V 19 letech jej kombinoval s plážovým volejbalem, tzv. beach volejbalem. Přemek slavil úspěchy v šestkovém volejbalu, a to 3. místem na Mistrovství světa juniorů 1993 v Argentině. V roce 1997 se stal v šestkovém volejbalu nejlepším hráčem České republiky.

S týmem pak vybojoval dvě čtvrtá místa na mistrovství Evropy mužů – Vídeň 1999 a Ostrava 2001. Do výčtu jeho úspěchů patří 4. místo ve Světové lize 2003 v Madridu, zisk čtyř titulů mistra ČR, jednoho titulu mistra Slovenska i Rakouska. Účastnil se čtyřikrát ligy mistrů za kluby čtyř různých zemí. Mistrovství světa absolvoval v Japonsku (1998) a v Argentině (2003). V reprezentačním výběru působil 10 let.

V plážovém volejbalu, který se stal v roce 1996 také součástí programu olympijských her, získal pětkrát titul mistra České republiky. V letech 2011, 2012, 2016 byl nejlepším hráčem ČR. Přemysl Kubala si splnil sen, když se kvalifikoval spolu s Petrem Benešem na XXX. letní olympijské hry v Londýně 2012. Obsadili zde 17. místo.

Se třemi různými partnery vybojoval třikrát 4. místo na světovém okruhu – Berlín, Haag, Durban. Na evropském okruhu v Lucernu mu patřilo 3. místo, stejné umístění získal v roce 2015 na 1. Evropských hrách v Baku. Již o rok dříve byl tento účastník evropských a světových mistrovství s přezdívkou Bean uveden do Síně slávy českého volejbalu.

V současnosti šéftrenér volejbalového klubu Volley Beskydy Frýdek-Místek Přemysl Kubala o sobě prozradil, že jako dítě nežil jen sportem, ale hrál i sedm let na akordeon. Nyní jako otec dvou dětí – patnáctiletého Jakuba a šestileté Terezky – by svým i ostatním dětem přál, ať mají ze sportu především radost a ať dávají v dnešní moderní době přednost skutečným kamarádům a kolektivům před těmi virtuálními na počítači.