Zviditelníme město jako mariánské poutní místo

„Jsme rádi, že se udělení tohoto titulu sešlo s naší myšlenkou, kdy se snažíme propagovat baziliku jako atraktivitu pro cestovní ruch a současně se snažíme podpořit aktivity, které by měly vést k tomu, že bude pro turisty i místní obyvatele ještě zajímavější,“ říká primátor Michal Pobucký. Město pro tyto účely loni poskytlo frýdecké farnosti 400 tisíc korun, které má k dispozici pro průzkumné a přípravné práce směřující k dosud veřejnosti zapovězeným prostorám krypty. „Myslíme si, že zpřístupnění krypty ještě dále oživí zájem o naši baziliku. Nyní odborníci zkoumají, jestli by bylo možné podzemní prostory připravit tak, aby je lidé mohli pravidelně navštěvovat. Jsou tam lidské ostatky, takže veškerá opatrnost a pečlivost přípravy takového projektu je zcela na místě,“ doplňuje radní Marcel Sikora. „Musí se zde především prověřit statika a provést nutné stavební práce, aby se z krypty vyhnala nadměrná vlhkost, která neprospívá zdivu a samozřejmě ani uloženým mumiím,“ vysvětlil náměstek primátora Jiří Kajzar.

Systematický průzkum, financovaný z dotačních prostředků města, bude z hlediska stavebně technického opravdu důkladný, počítá se i se speciálními sondami, které by měly vnést „více světla“ i do části prostoru pod podlahou, protože pouhým podupáváním je zřejmé, že pod nohami je dutina, která může skrývat další tajemství. I proto jsou přizýváni odborníci, kteří mají zkušenosti z oblasti archeologie i nakládání s ostatky.

Barokní kostel z poloviny 18. století, jehož význam byl v roce 1999 povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor, jedinou v Moravskoslezském kraji, je obklopen historizujícími kapličkami křížové cesty a tzv. Římskou kaplí. Důležitý je i soubor soch světců před dvouvěžovým průčelím kostela. Nyní se dostal na seznam movitých i nemovitých národních kulturních památek České republiky v souboru, který zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině, včetně dochovaného duchovního významu, nikoliv pouze poutní areály jako takové, bez širších vazeb.

Frýdecký kostel přitahuje poutníky už od poloviny 17. století díky zázračným skutkům kamenné sochy Panny Marie, proto se Frýdku-Místku přezdívalo „slezské Lurdy“. Zdejší barokní chrám Navštívení Panny Marie, který je dominantou frýdecké části dvojměstí, byl vysvěcen před více než čtvrt tisíciletím, 13. května 1759. Byl postaven na návrší naproti zámku na místě dřevěného kostelíka, který již nestačil přílivu zbožných poutníků. Genius loci zdejšího areálu byl před časem velmi zdůrazněn zdařilou rekonstrukcí křížové cesty v letech 2010-11, včetně parkových úprav a inventáře.

„Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje za národní kulturní památky vláda. Takový objekt je pak více chráněn před zásahy, které by necitlivě narušovaly kulturní dědictví, otvírají se mu další dotační tituly. My ty hodnoty vnímáme, a proto jsme vyčlenili určité finance, které napomůžou k tomu, že bazilika bude ještě atraktivnějším místem pro návštěvníky našeho kraje a města,“ říká náměstek primátora Karel Deutscher. „Zpřístupnění krypty bude důležité i proto, že přitáhne k návštěvě kostela širší veřejnost, kterou mumifikované ostatky přirozeně zajímají,“ je přesvědčený náměstek primátora Richard Žabka.