Občané ČR mohou za prací do dalších členských států EU

Další původní členské státy otevřely svůj pracovní trh občanům České republiky. Od 1. května 2006 tak mohou zájemci vyjet za prací do Portugalska, Španělska, Řecka, Finska a na Island. Vstřícný krok udělala také Francie.

Vstřícný krok udělala také Francie, která částečně uvolnila trh práce pro některé nedostatkové profese, a to v oborech jako např. stavebnictví, pohostinství, zemědělství, potravinářství či strojírenství. Volný pohyb osob i pracovních sil je jedna ze základních svobod v rámci Evropské unie a Česká republika ji sama plně respektuje. Přechodné období se dělí na 3 samostatné etapy. V případech, kdy se členský stát rozhodne přechodného období využít, mají občané ČR při obsazování volného pracovního místa přednost před občany z tzv. třetích – nečlenských zemí (princip komunitární přednosti). Podmínky přístupu českých pracovníků na jednotlivé trhy práce v průběhu přechodného období však v žádném případě nesmějí být přísnější než ty, které platily k 16. dubnu 2003 (den podepsání Přístupové smlouvy). Nejpozději k 1. květnu 2011 bude v rámci celé EU zaveden volný pohyb pracovníků a čeští pracovníci budou moci pracovat ve všech členských státech bez jakýchkoli omezení. Pokud se některý z původních členských států EU rozhodl uplatňovat omezení, v praxi to znamená, že:

1) Po dobu 2 let (do 30. 4. 2006) neměli čeští pracovníci automatický přístup na trhy práce členských států a nadále byl zachován systém povolení k zaměstnání (národní opatření).

2) Dvouleté omezení může původní členský stát za splnění určitých podmínek prodloužit o další tři roky (do 30. dubna 2009). K prodloužení tohoto omezení musel každý stávající členský stát před 30. dubnem 2006 oznámit Evropské komisi, zda hodlá i nadále používat národní opatření vůči českým pracovníkům nebo zda bude napříště uplatňovat bez dalších národních podmínek pouze acquis communautaire a zavede tak volný pohyb pracovníků pro Českou republiku.

3) Národní opatření může původní členský stát ponechat v platnosti nejdéle do 30. dubna 2009. Pokud i po tomto datu budou vážné problémy na jeho trhu práce přetrvávat a oznámí-li příslušný členský stát, že i nadále hodlá používat národní opatření, pak je výjimečně možné přechodné období prodloužit maximálně o dva roky.

Řada původních členských států zpočátku přislíbila plné otevření svých pracovních trhů. Pouze Velká Británie a Irsko však svému slibu dostály. Postupně otevřelo českým občanům svůj trh práce ještě Švédsko. Nejméně pozitivně se k otevření pracovních trhů staví Německo a Rakousko. Tyto státy uvedly, že hodlají aplikovat přechodná období do maximální možné doby (do roku 2011). Vláda ČR svým usnesením z ledna 2004 rozhodla, že se Česká republika předem nezříká možnosti zavést přechodné období vůči stávajícím i novým členským státům, ale pouze na základě vyhodnocení aktuální situace na trhu práce. V praxi to znamená, že vláda nebude navrhovat automatické reciproční zavedení přechodného období, ale bude se vždy řídit situací na trhu práce. Dosud kabinet o zavedení konkrétního přechodného opatření nerozhodl. Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských států EU využívat při hledání zaměstnání služeb poradenské a informační sítě EURES.

Zájemci o práci v zahraničí se mohou obracet na kterýkoli úřad práce v ČR, kde jim vyškolení pracovníci (tzv. EURES poradci nebo kontaktní osoby EURES) podají informace o volných pracovních místech v EU/EHP a Švýcarsku a o životních a pracovních podmínkách v těchto zemích. Služby EURES jsou bezplatné. Informace o volných místech ověřují pracovníci systému EURES v příslušných zemích, odkud nabídka práce pochází. Mezi země, které mají největší zájem o české pracovníky, patří Velká Británie, Irsko, Slovinsko a Kypr. Občané ČR si mohou hledat volná pracovní místa i na evropském portálu EURES, kde je v současné době více než 900 000 pracovních nabídek.

10.5.2006, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí