Ústavní soud zrušil omezení pro začínající farmáře

Začínající zemědělci budou mít snažší rozjezd podnikání.Ústavní soud zrušil sérii ustanovení zemědělského zákona, které podle něj odporují Ústavě. Díky tomu se začínajícím podnikatelům v zemědělství zmírní podmínky, podle nichž museli být bezúhonní a prokazovat odbornost.

Návrh na zrušení ustanovení z roku 2004 podala skupina poslanců a senátorů, většinou z řad ODS. Soukromí zemědělci rozhodnutí soudu vítají.

„Podstatu námitek navrhovatelé shrnuli tak, že napadená ustanovení porušují princip rovnosti a svobodu podnikání, a že požadavek bezúhonnosti a odborné způsobilosti nemá opodstatnění“, uvedla soudkyně zpravodajka Wagnerová.

Podmínku bezúhonnosti Ministerstvo zemědělství vysvětlovalo tak, že má předejít zneužívání veřejných peněz a dotací pro zemědělce. Museli ji splnit všichni začínající zemědělci.

Podle Ústavního soudu bylo ustanovení pojato příliš široce.

Podmínka by se měla vázat až na poskytnutí dotace, nikoliv na samo podnikání v zemědělství, uvedla Wagnerová. Proto soud ustanovení zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Podmínka odbornosti ukládala začínajícím podnikatelům v zemědělství povinnost mít buď středoškoské vzdělání v oboru, nebo alespoň pět let praxe.

Jinak museli absolvovat doškolovací kursy. „Není zřejmé, proč by veřejný zájem vyžadoval, aby podnikatel, který nemá odborné vzdělání nebo praxi, nemohl v oboru podnikat“, uvedla Wagnerová s tím, že podniktel může odborníka zaměstnat.

Podmínku měli zákonodárci podle Ústavního soudu vztáhnout jen na speciální odvětví zemědělství, například na plemenářství.

Ustanovení s požadavkem odbornosti však soud sice zrušil, ale ponechal v platnosti ještě na jeden rok. Zákonodárci mají do té doby prostor zohlednit připomínky.

Asociace soukromých zemědělců rozhodnutí Ústavního soudu přivítala. „Od začátku jsme byli proti tomu“, reagoval tajemník asociace Jaroslav Šebek. „Když člověk zdědí polnosti a má tu odvahu, aby se pustil do rizika podnikání v zemědělství, proč by měl ještě chodit do nějakých kursů?“

Například soukromý zemědělec Bohumír Nekola, který nedaleko Českých Budějovic chová skot, musel dodatečné kursy absolvovat. Rozhodl se hospodařit na zděděné půdě a neměl ani příslušné vzdělání, ani praxi.

„Uznávám, že mi to svým způsobem otevřelo obzory, ale stejně bych si ty informace musel někde získat sám“, tvrdí Nekola.

Podmínky označuje za diskriminační, v zemědělství by podle něj měli dostat šanci i lidé s nízkým vzděláním nebo takoví, kteří mají zápis v trestním rejstříku a chtějí znovu začít. „ČSSD v tomto dělala antisociální politiku“, míní Nekola.

Novelu zákona o zemědělství prosazoval bývalý šéf resortu Jaroslav Palas.

Prezident Václav Klaus normu vetoval, poslanci však jeho veto v únoru 2004 přehlasovali. Zákon tak vstoupil v platnost a nespokojení zákonodárci se obrátili na Ústavní soud.