FRÝDEK A MÍSTEK JSOU JEDNÍM MĚSTEM 80 LET

Bezručov, Beskyd, Lašín, Bezručův Hradec, Místek-Frýdek, Hradec nad Ostravicí, Ondrášov, Jamnice  Stráž nad Ostravicí, Zášov, Molotov, Gerovec, Benešov, Turistov, Petrov nad Ostravicí nebo Stalinov – to jsou některé názvy z poválečného hlasování, kdy se hledalo nové jméno pro spojená města Frýdek a Místek.

Řeka tvořila hranici

Frýdek a Místek dříve oddělovala zemská hranice. Tu tvořila řeka Ostravice. Za předchůdce moravského Místku považujeme osadu Friedeberk, o které se poprvé píše v listině z 29. listopadu 1267. Později zanikla a v roce 1402 už existovala nová osada Newenstetil. A konečně v roce 1522 se píše o „městečku Mistku, jinak Frydburku“.

Slezský Frýdek vznikl kolem roku 1327 poblíže starší trhové osady označované jako Jannutha – Jamnice. První zpráva, která dokládá město Friedeck, pochází z 10. září 1335. V rozmezí let 1402 až 1584 byla obě města součástí jednoho panství, pak se zase jejich osudy vyvíjely odděleně.

Historie názvů

Podívejme se, jak vznikalo pojmenování obou měst. Název hradu a přeneseně i města Frýdku byl odvozen z jeho polohy na ohybu řeky Ostravice, složením dvou jmen středo-hornoněmeckého původu: Vriede (mír, ohrada, ochrana), vrieden (opevňovati), Ecke (roh, ohbí) – Vriedecke, později Fredeck, Friedeck, Friedek a Frýdek. Podle pozdní dokumentace město mělo původně ve znaku štípený štít se slezskou orlicí, barvou a kovem rozdělenou na dvě poloviny, teprve od 19. století se používala těšínská orlice – v pravém poli doprava hledící zlatá orlice s červeným zobákem, jazykem a spárem, v levém poli stříbrné písmeno F, odkazující na jméno města.

Název města Místku byl odvozen z kolonizačního jména Newenstetil. Ještě v roce 1409 se v pramenech mihla zmínka o statku Friedeberg. V listině Bolka Těšínského z roku 1416 se o tomto místě hovoří jako o „Statskin Newenstetil bei Fhredeck im Merherischen“. Konečně z roku 1505 pochází název „Miesteczké zbožie“. V roce 1522 byla dána listina biskupa Stanislava I. v „městečku Mistku, jinak Frydburku“. Později se název městečka ustálil na Miestko, Mistko a naposledy Místek. Místecký znak je tvořen zkříženými ostrvemi a třemi červenými růžemi. Význam ostrví (hrubě osekaných větví či kmenů) není jasný. Ostrve byly používány jako improvizovaný žebřík při ztékání hradeb – Místek však nikdy hradby neměl. Mohou být také odvozeny z erbu rodu Ronoviců, kteří přišli z Čech na Moravu v družině nového olomouckého biskupa Jindřicha Berky z Dubé na konci 13. století. V neposlední řadě může jít o vyjádření zemědělského rázu města, protože o sebe opřené či do země zaražené ostrve slouží jako konstrukce na sušení sena. Růže byly dříve někdy nahrazovány hvězdami.

Snahy o spojení

Na přelomu 19. a 20. století se na několika pohlednicích objevilo označení Friedek-Mistek. Podobně bylo na konci 19. století označeno vlakové nádraží. První pokusy spojit obě města dohromady započaly po vydání novely k obecnímu zřízení v roce 1919. Jednání ztroskotala na nezájmu okolních obcí, které měly být k městu připojeny, a také snahou po sloučení město přiřadit pod Slezsko, kde se vybíraly zvláštní poplatky pro zemský fond slezský.

V roce 1920 Jednota přátel Masarykovy akademie práce pro budoucí sloučené město navrhla název Bezručov. Žel v té době nebylo síly, která by zlomila sílící frýdecký a místecký lokální patriotismus, který měl v pozadí boj o politickou moc a hospodářské výhody či snahu o nadvládu jednoho města nad druhým.

Sloučení za okupace

V období protektorátu na základě úředního rozhodnutí od 1. ledna 1943 vznikl tzv. Velký Frýdek (Gross Friedeck) administrativním sloučením Frýdku, Starého Města, Lískovce, Místku a Sviadnova. Na protesty Místečanů nebyl brán ohled.

Hlasování o jménu

V polovině srpna 1945 se objevila snaha sloučené město pojmenovat a bylo uspořádáno veřejné hlasování. To skončilo fiaskem, protože se do něj zapojilo jen 1293 občanů. Pro název Frýdek se vyslovilo 465 občanů, Místek si zvolilo 183, Frýdek-Místek požadovalo 255 občanů, Bezručov navrhovalo 212, Bezručův Hradec 22, Místek-Frýdek 15, Beskyd 10, Hradec nad Ostravicí 42, Lašín 7, Ondrášov 30, Jamnice 5, Stráž nad Ostravicí 4, Nové Město 3, po jednom hlasu měly názvy Zášov, Molotov, Gerovec, Benešov, Sdružilov, Turistov, Petrov nad Ostravicí, Stalinov a Velké Beskydí.

Dekret prezidenta republiky ze dne 27. října 1945 nařídil sloučení místeckého okresu s frýdeckým. Město nadále užívalo úřední název Frýdek. Národní výbor neustále požadoval po ministerstvu vnitra, aby název města byl spravedlivě upraven na Frýdek Místek. Bohužel 16. srpna 1950 místních poměrů neznalé ministerstvo rozhodlo, že se název města mění na Místek a název okresu na místecký. To vyvolalo obrovskou nelibost Frýdečanů, kteří argumentovali, že Frýdek je mnohem větší a významnější než Místek.

S konečnou platností bylo město od 1. ledna 1955 definitivně pojmenováno Frýdek Místek. Název byl správně psán bez spojovníku, jak potvrdil i univerzitní profesor František Trávníček. Teprve koncem šedesátých let pojmenování města definitivně doplnila spojovník.

Nový znak

Frýdek-Místek používá znak, který v roce 1990 vytvořil malíř a sochař Vilém Kocych, a to na základě městem vyhlášené soutěže na ztvárnění symbolů města, které se měly oprostit od heraldicky nesprávných úprav městského znaku z poloviny 60. let minulého století, kdy byly do znaku města zakomponovány symboly tzv. vítězství socialismu – rudá hvězda, ocel a uhlí. Nový znak byl městu udělen usnesením předsednictva České národní rady č. 737 z 12. února 1992.

Text: Jiřina a Jaromír Poláškovi