NA VZNIKU KULTURNÍHO CENTRA SE PODÍLEJÍ I SAMOTNÍ UMĚLCI

Všechny tři objekty spojí dvorana s šatnou a bufetem, z níž návštěvníci vstoupí do jednotlivých objektů. Národní dům i záložnu čeká dlouhodobě plánovaná rekonstrukce. Oba objekty jsou ji řadu let ve špatném technickém stavu a zejména nutnou opravu Národního domu bývalé levicové politické reprezentace neustále odkládaly. Výsledkem je, že rekonstrukce těchto dvou objektů vyjde na více než 391 milionů korun. 

„Především na sociálních sítích se neustále objevují nepravdivé a zavádějící informace o ceně nového sálu. Rekonstrukce Národního domu i budovy záložny jsou nutné a musely by být provedeny bez ohledu na výstavbu Nové scény. U co se týká nového sálu, studie jasně prokázaly, že budova bývalého kina Petra Bezruče dispozičně neumožňuje přestavbu s novým multifunkčním sálem. Navíc cena této rekonstrukce s horším sálem by vyšla na totožnou částku jako výstavba Nové scény. A co se týká provozních nákladů, je úspornější a z organizačního hlediska logicky výhodnější mít všechny tři budovy v jednom komplexu,“ uvedl náměstek primátora pro investice, finance, rozpočet, útvar hlavního architekta a životní prostředí Jiří Kajzar (Naše Město F-M).

„Budova Nové scény – a nejen ona, ale celý komplex – rozhodně není zamýšlena jako elitářský projekt pro úzkou skupinu návštěvníků. Smyslem je naopak rozšířit možnosti kulturního vyžití ve městě jak co do počtu kulturních akcí, tak co do nabízených žánrů. Máme tedy na zřeteli rozšíření kulturního vyžití pro co nejširší okruh zájemců o kulturu. To, že Nová scéna je, pokud jde o estetiku projektu, pojata velkoryse, není této myšlence na škodu. Naopak. Věříme, že odpovídající zázemí pro kulturu vyvolá o kulturní, ale i společenské a zábavné akce vyšší zájem a tyto akce tak vhodně doplní rejstřík současných aktivit pořádaných ve městě,“ zdůraznil první náměstek primátora Radovan Hořínek (ANO 2011).

Městu dlouhodobě chybí multifunkční sál. Kino Vlast je pro pořádání divadelních představení jen dočasným řešením. „Jednali jsme se zástupci kulturních organizací a spolků, aby jim sál vyhovoval a byl maximálně využíván. Pracujeme s konceptem, kdy sál poskytne zázemí většině tanečních, hudebních a divadelních souborů ve městě. Bude mít stupňovité sezení i možnost získat rovnou plochu po zatažení hlediště. Podařilo se nám v rámci studie zvýšit kapacitu. To znamená, že vzhledem k těmto úpravám bude mít větší vytížení. O jeho využití budou mít zájem kromě městských souborů i další zájemci – organizátoři kulturních představení i společenských akcí. Díky tomu všemu bude sál na sebe lépe vydělávat a bude soběstačnější. Město velikosti a významu Frýdku-Místku takový sál využije,“ zdůraznil primátor Petr Korč (Naše Město F-M). O využití takového sálu budou mít kromě městských souborů i další zájemci a díky velkému vytížení bude takový sál soběstačný a město nebude na jeho provoz doplácet.   

„Samozřejmě budeme usilovat o dotační programy. U získávání dotací jsme díky precizní práci našeho odboru úspěšní a věřím, že stejně tomu bude u Kulturního centra. Všem nám je jasné, že tak rozsáhlé investice nemůže hradit město jen ze svého rozpočtu,“ konstatoval náměstek primátora pro územní plánování a rozvoj, stavebně správní činnosti, ekonomický rozvoz, podnikání, dotace a integrované teritoriální investice Jakub Míček (ANO 2011).

PARKOVÁNÍ PRO NÁVŠTĚVNÍKY KULTURNÍHO CENTRA

Město řeší v lokalitě také parkování. Občané navrhovali, aby namísto bývalého kina anebo v jeho sousedství vznikl parkovací dům, který částečně vyřeší nedostatek parkovacích míst na sídlišti Riviéra, ale bude také sloužit návštěvníkům Kulturního centra. Ti kromě toho budou moci zaparkovat na naplánovaném parkovišti u křižovatky „U vykopnutého“ a na dalších nově vytipovaných místech v pěším dosahu Kulturního centra.

CO ŘEKLI ODBORNÍCI O KULTURNÍM CENTRU?

Kamil Rudolf, zakladatel největšího středoevropského tanečního festivalu Beats for Love a provozovatel klubu Stoun:

„Frýdek-Místek si zaslouží důstojný sál, který výrazně rozšíří kulturní nabídku a pozvedne i úroveň živé kultury. Je dobře, že město ohledně sálu jedná s pořadateli a producenty kulturních akcí a bere v potaz jejich připomínky. Je to správná cesta k tomu, aby sál sloužil opravdu celému městu.“

Vladimír Bláha, ředitel Symfonického orchestru Frýdek-Místek:

„Pro Symfonický orchestr Frýdek-Místek bude sál přínosem. Plánujeme rozšířit náš program o nové koncerty, které budou reflektovat moderní směřování vážné hudby a zahrnovat významné sólisty a skupiny z jiných hudebních žánrů, a ty by se v tomto sále mohly konat. Navíc usilujeme o prohloubení spolupráce s polským, rumunským a japonským orchestrem, které projevují zájem o společná vystoupení v novém koncertním sále.“