Historie

Stručná historie

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Místek je charakterizován jako trhová ves se čtyřiceti lány. Ujednáním z roku 1256 mezi českým králem Přemyslem II. Otakarem a opolským knížetem Vladislavem byla stanovena hranice mezi Moravou a piastovským opolským knížectvím podél toku řeky Ostravice. Řeka tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem do 1. prosince 1928. Moravská část regionu trpěla vnitřními zápasy probíhajícími po smrti Václava III. Většina území byla tehdy biskupskými lény. V domácích válkách koncem 14. století byl Friedeberg zničen. Bylo založeno městečko pod názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko). V roce 1402 byl Místek připojen spolu s celým panstvím k Těšínsku.

Přesné založení Frýdku neznáme. Zřejmě někdy v období let 1327 – 1335 nahradil svého předchůdce – ves Jamnici. V 16. století se spojené frýdecko-místecké panství stalo předmětem sporů, protože místecké části hrozilo definitivní odtržení od Moravy a připojení k Těšínsku. Situace se vyřešila v roce 1581, kdy biskup Stanislav Pavlovský koupil Místecko i Frýdecko, jehož majitelem do té doby byl Jiří z Lohova. O tři roky později biskup Pavlovský odprodal frýdecké panství Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna a Místecko připojil k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo až do roku 1850.

Frýdecko-místecké panství představovalo již v roce 1580 celkem 22 obcí s 681 usedlostmi. Z toho dvě města Frýdek a Místek měla 267 usedlostí, z nichž samotný Frýdek měl jich 163. Byl sídlem majitele panství, měl právo mýta, právo mílové a další, mezi řemesly převažovalo soukenictví. Místek měl ráz spíše zemědělský. Obchodování solí a dobytkem bylo přínosné pro obě města, podobně i zpracování dřeva a rybníkářství.

Žádnému z obou měst se nevyhnuly ničivé požáry, morové epidemie ani válečné útrapy. Obyvatelstvo trpělo rostoucími robotními povinnostmi. Protifeudální odpor vedl i ke zbojnictví. Neposlušný syn janovického fojta Ondráš, který roku 1715 našel smrt z rukou svých druhů ve sviadnovské hospodě, se stal legendární postavou zdejšího regionu spjatou s lidovým odporem proti Pražmům. Po nich vlastnili Frýdecko až do doby vzniku republiky Habsburkové.

 

Rozvoj průmyslu, spolková činnost, literární a hudební tradice

V 19. století jsou ve Frýdku i v Místku zakládány textilní továrny (J. Munk a synové – 1832, Landsberger – 1860, bratři Neumannové – 1868, Lemberger – 1893), od roku 1833 píše svou historii Karlova huť v Lískovci. Textilní výroba a železářství zaujaly v dalším století stěžejní postavení v rozvíjejícím se průmyslu celého regionu. Průmysl ovlivnil rozvoj peněžnictví, výstavbu nových domů, financování veřejně prospěšných budov i zakládání spolků.

Zvláštní postavení mezi nimi zaujímala Matice místecká. Zasloužila se o otevření českého gymnázia v roce 1895 a o výstavbu Národního domu.

Také ve Frýdku usilovalo české obyvatelstvo v čele s učiteli a buditeli o oživení českého národního života. Národnostní podmínky tu však byly složitější než v Místku, spolkový život se soustředil především do Sokola.

K významným postavám barokní literatury patřil frýdecký rodák a vlastenecký kněz Jan Josef Božan, kterého dosud připomíná první český zpěvník s vícehlasým notovým doprovodem nazvaný Slavíček rajský.

Při procházce naším městem můžeme obdivovat významné historické památky, plastiky a busty připomínající osobnosti většinou svázané s minulostí Frýdku nebo Místku. K nim jistě patří básník Petr Bezruč, k jehož odkazu se v minulosti hlásili a nadále hlásí členové Literárního klubu Petra Bezruče a Kulturního sdružení Bezručův kraj. K autorovi Slezských písní obdivně vzhlížel i významný frýdecký rodák Ervín Goj, později pedagog, překladatel a básník píšící v laštině jako Óndra Łysohorský.

Osobnost hudebního skladatele Leoše Janáčka, jehož děd pocházel z frýdecké soukenické rodiny, ovlivnila tvůrčí práci mnoha hudebních skladatelů a pedagogů zdejšího regionu. Příchodem Janáčkova žáka Františka Kolaříka Místek získal v roce 1886 v jeho osobě ředitele kůru, hudebního skladatele a úspěšného sbormistra, jehož zásluhou vzniká v roce 1910 mužský Pěvecký sbor Smetana. Na přelomu 19. a 20. století se stal významným hudebním centrem frýdecký kůr. Po čtyřletém působení varhaníka Eduarda Bartoníčka, autora hudby ke slezské hymně, se stali jeho nástupci Jan Kment a pak jeho syn Vít Kment, který působil ve Frýdku až do své smrti v roce 1954.

Tradici sborového zpěvu nesou dále současná pěvecká tělesa, mezi nimi i smíšený Pěvecký sbor Smetana a Ženský pěvecký sbor Martinů. Bohatou koncertní činnost vyvíjejí soubory a tělesa, jako jsou Symfonický orchestr Frýdek‑Místek, Dechový orchestr Frýdek‑Místek, Soubor lidových písní a tanců Ostravica a Dětský folklórní soubor Ostravička.

Statutární město Frýdek‑Místek je každoročně sponzorem a spolupořadatelem Mezinárodního folklorního festivalu - přehlídky tanečního, pěveckého i hudebního umění, a také pořadatelem každoročního Festivalu partnerských měst.

 

14. březen 1939 v Místku

Doba okupace a období II. světové války přinesly dvě události, které se významně zapsaly do historie města. V úterý 14. března 1939 začala německá armáda obsazovat Ostravsko. Také k Místku se řítili příslušníci wehrmachtu a členové polního četnictva, aby převzali správu nad městem a zbavili vedení radnice pravomoci. Když před branou někdejší Czajankovy textilní továrny, kde byla kasárna 3. praporu 8. pěšího pluku, zastavili Němci, strážný zalarmoval ostatní vojáky a zastupující velitel, kapitán Pavlík, dal pokyn k obraně. Přestože přesile německých vojáků čelili převážně nezkušení nováčci, projevili velkou statečnost a vlastenectví při plnění svých povinností. Tento ozbrojený odpor proti nacistickým vojákům při napadení Místku zůstane navždy zapsán jako zcela ojedinělý v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava.

 

Sloučení Frýdku a Místku

Samostatná města Frýdek a Místek psala svou vlastní historii až do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Po osvobození v roce 1945 začaly vášnivé diskuze o tom, jak by se mělo město jmenovat. Ty byly definitivně uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek‑Místek s platností od 1. ledna 1955.

Od 1. 7. 2006 je Frýdek‑Místek na základě zákona č. 234/2006 Sb. statutárním městem.

 

Změny průmyslového zázemí města

Průmysl reprezentovaný někdejšími státními podniky Slezan a Válcovny plechu doznal v posledních letech výrazných změn. Tito největší zaměstnavatelé ještě v roce 1990 zaměstnávali asi 8 000 zaměstnanců, kteří sem přijížděli z širokého regionu, i ze Slovenska. Začátkem roku 2004 zaměstnávala a. s. Slezan Frýdek‑Místek ve všech svých provozech v ČR 1 699 zaměstnanců, z toho ve Frýdku-Místku 1 021 zaměstnanců. Ve stejné době měly Válcovny plechu, a.s., Frýdek‑Místek celkem 963 zaměstnanců. Kromě těchto zmíněných firem byli většími zaměstnavateli na území města např. Lesostavby, a.s., Hutní projekt, a.s., ČSAD, a.s., BLANCO Professional CZ, s.r.o. V minulosti byly také významnými zaměstnavateli okolní doly, které však postupně svou činnost ukončily.

V současné době působí ve městě několik větších firem s 250 - 500 zaměstnanci (v průmyslové zóně v Chlebovicích jsou to firmy Hanwha, Vyncke s.r.o. a BLANCO Professional CZ spol. s r.o., Marlenka v Lískovci, DEVA F‑M. s.r.o. a MSEM, a.s. v průmyslovém areálu Collo-Louky, VKUS-BUSTAN s.r.o., H.A.S. spol. s r.o., ČSAD Frýdek‑Místek a.s. a Autodružstvo Frýdek‑Místek v Místku, Hyundai Glovis Czech Republic s.r.o. a Lesostavby, a.s., ve Frýdku) a dále několik menších firem do 100 – 250 zaměstnanců (MPM -QUALITY v.o.s., Armostav Místek s.r.o., Besta Trade s.r.o., FRANKOSPOL OFFICE s.r.o., Trimsol CZ, s.r.o., Hutní projekt, a.s.) a mnoho dalších menších firem.

 

Části města

Současný Frýdek‑Místek vznikal postupným spojováním okolních samostatných obcí, jejichž název i rozloha v podstatě odpovídají jednotlivým katastrálním územím - Frýdek, Místek, Chlebovice, Lysůvky, Lískovec, Panské Nové Dvory a Skalice.

1. 7. 1975 byly sloučeny národní výbory obcí Sviadnov, Lískovec, Staré Město, Chlebovice a Lysůvky s národním výborem Frýdek‑Místek. Obce Sviadnov a Staré Město se později osamostatnily, ostatní zůstaly nadále pod správou Frýdku-Místku. Panské Nové Dvory byly v minulosti jednou z vesnic frýdeckého panství, součástí Frýdku-Místku se staly už v roce 1960. Dne 1. 1. 1979 došlo k územní integraci sloučených obcí (Lískovce, Chlebovic, Lysůvek-Zelinkovic a Skalice) do Frýdku-Místku.

Frýdek‑Místek nemá jedno centrum, části Frýdek a Místek tvoří jádro města jako celku. Ostatní lokality (Chlebovice, Lysůvky-Zelinkovice, Lískovec, Panské Nové Dvory a Skalice) jsou označovány jako části města nebo také – kvůli poloze ve vztahu k jádru - okrajové části města. Ve všech jsou řádně zvolené osadní výbory, které úzce spolupracují se zastupitelstvem a vedením města. Panské Nové Dvory jsou zároveň součástí Frýdku.

 

Symboly města

Symboly města jsou znak a prapor.
Právo užívat tyto symboly udělilo Frýdku‑Místku předsednictvo České národní rady usnesením č. 737 dne 12. února 1992.
Závazná pravidla užívání městských symbolů upravuje „Obecně závazná vyhláška č. 3/2004 o symbolech města Frýdek‑Místek a jejich užívání.“

Znak města Frýdek-Místek a jeho popis:     

Znak města Frýdek-Místek

Popis - modrostříbrně čtvrcený štít, v 1. a 4. modrém poli pravá polovina zlaté orlice s červenou zbrojí přiléhá ke stříbrnému písmenu F, ve 2. a 3. stříbrném poli zkřížené černé ostrve o šesti sucích provázené třemi červenými růžemi. (Současná verze městského znaku byla vytvořena roku 1990 podle návrhu malíře RNDr. Viléma Kocycha.)

 

Prapor města Frýdek-Místek a jeho popis:

Vlajka města Frýdku-Místeku

Popis - list praporu opakuje městský znak v poměru 2:3.

 

Současnost

Statutární město Frýdek‑Místek je moderní město s bohatou kulturní tradicí, poskytující dobré podmínky pro život svých obyvatel, podnikatelské subjekty i návštěvníky a turisty. Město vytváří podnikatelsky příznivé prostředí, což se odráží v počtu malých a středních firem, nabízejících pracovní příležitosti a finanční příjem místním obyvatelům. V roce 2019 získalo město prestižní ocenění jako nejlepší „Město pro byznys“ ve srovnávacím průzkumu, do něhož bylo automaticky zapojeno 205 měst s rozšířenou působností a byly hodnoceny různé oblasti, od podnikatelského prostředí až po přístup veřejné správy k podnikatelům.

V současné době je Frýdek-Místek zřizovatelem 28 příspěvkových organizací. Jsou to zařízení na úseku školství - 6 základních škol, 6 mateřských škol, 6 základních a mateřských škol, Středisko volného času Klíč, Základní umělecká škola, zařízení kulturní - Národní dům, Městská knihovna, Turistické informační centrum a zařízení sociální - Domov pro seniory, Penzion pro seniory, Hospic, Pečovatelská služba, Žirafa - integrované centrum Frýdek‑Místek.

Ve Frýdku‑Místku je také několik soukromých škol a církevní Základní umělecká škola duchovní hudby, jejichž zřizovatelem jsou soukromé subjekty. Zřizovatelem středních škol na území města a Muzea Beskyd je Moravskoslezský kraj.